Sonda Cassini odstartovala ze Země v roce 1997. O devatenáct let později vstoupila do posledního úseku své mise - do prostoru mezi planetou Saturn a jejími prstenci. Data, která poslala směrem k Zemi v posledních minutách své cesty, nyní pomohla vědcům s vypočtením stáří prstenců - je jim deset až sto milionů let.
"Byl to klasický, spektakulární způsob, jak zakončit misi," uvedl v prohlášení, které cituje americká televize CNN, Burkhard Militzer, jeden z autorů studie a profesor na Kalifornské univerzitě.
O stáří prstenců se vědci dlouhodobě dohadovali. Zatímco se jedni domnívali, že prstence vznikly společně s planetou před čtyřmi a půl miliardami let, jiní věřili, že svého tvaru docílily až pozdějším seskupením ledových úlomků nebo pozůstatků komety.
Saturn is 4.5 billion years old, but a new study suggests the planet's rings are likely only 10 million to 100 million years old –– meaning Saturn put a ring on it relatively recently. https://t.co/UVSLlik5Ca
— NPR (@NPR) January 17, 2019
Podle studie zveřejněné na vědeckém serveru Science, která pracovala s daty ze sondy Cassini, jsou tak prstence daleko mladší, než se očekávalo. Jejich stáří odborníci vypočítali mimo jiné pomocí hmotnosti materiálu, který je tvoří.
Přestože sonda zjistila, co prstence tvoří - voda, metan, amoniak, oxid uhelnatý, dusík a oxid uhličitý - zůstává stále záhadou, jak vznikly. Už nyní je ale jasné, jak prstence zaniknou.
Prstencový liják
Jedním z úkolů sondy Cassini bylo také porozumět úkazu, který zaznamenala sonda Voyager na začátku 80. let minulého století, když kolem Saturnu prolétala. Tím úkazem byl "déšť" materiálu z prstenců na planetu, který by mohl ovlivňovat podnebí na Saturnu.
"Ukázalo se, že spíš než o prstencový déšť jde o liják," komentoval to loni Hunter Waite z americké vesmírné agentury NASA pro CNN. Z nejužšího prstence dopadá do vrchní části atmosféry Saturnu přibližně deset tisíc kilogramů chemických částeček za sekundu. To ovlivňuje nejen poměr prvků v atmosféře, která se tak může ohřívat, ale zároveň se tím snižuje i životnost prstenců.
"Pokud se nedoplní, tak prstence nevydrží - jako když máte v kapse díru. Jupiter měl pravděpodobně taky široké prstence, které se změnily v dnešní slabé, což mohlo mít stejný důvod. Prstence vznikají a mizí," uvedl pak profesor fyziky a astronomie na Kansaské univerzitě Thomas Craven.
Vědci vypočítali, že prstence se už za sto milionů let nemusí kolem Saturnu vyskytovat.
Sonda Cassini
Projekt Cassini zaměřený na výzkum Saturnu začal 15. října 1997 vypuštěním dvojsondy Cassini-Huygens a stal se jedním z nejambicióznějších a nejdražších vesmírných projektů. Mise stála americkou NASA, Evropskou kosmickou agenturu a Italskou kosmickou agenturu celkem 3,9 miliardy dolarů (86 miliard korun).
K Saturnu se sondy přiblížily až po sedmi letech, kdy se oddělily. Cassini pokračovala v prozkoumávání planety, prstenců a měsíců, sonda Huygens letěla prozkoumat povrch na největším měsíci Saturnu, Titanu, kde svou misi také ukončila. Sonda Cassini svou výpravu dokončila po dvaceti letech, konkrétně 15. září 2017, řízeným pádem a zánikem v horních vrstvách atmosféry Saturnu, aby se vyhnula možné kontaminaci planety mikroby ze Země.
