Praha/New York - Onkologové nejsou tak otrlí, aby si vědomě přáli dostat do kartotéky celebrity. Ale když už se jim někdo slavný dostane do rukou, přejí si hlavně, ať o rakovině promluví.
Doktorce Mindy Nagleové se toto přání splnilo. Nejlepší tenistka všech dob Martina Navrátilová se stala novou a nejspíš nejznámější tváří boje proti rakovině prsu.
Pro českou rodačku zdravotní tragédie, "osobní 11. září", jak se o nemoci sama vyjádřila, ale pro lékaře další obrovská naděje, že přimějí tisíce žen přijít včas na mamografické vyšetření.
Čtěte také: Navrátilová má rakovinu prsu. Vyléčí se, věří lékaři
Navrátilová za svou aktivní kariéru vyhrála celkem 59 grandslamových titulů. Teď však svádí důležitější boj: v květnu začne chodit na ozařování.
Legendární tenisová hráčka má velkou naději, že se vyléčí, prognózují její lékaři, i když sama zanedbala preventivní prohlídky.Zákeřná nemoc v levém prsu totiž byla odhalena dostatečně včas.
"Je to ta nejlepší možnost, jakou si dovedete představit, když vám objeví rakovinu prsu," uvedla na stránkách magazínu People doktorka Mindy Nagleová.
Pod dozorem světa
O jedné věci není pochyb. Ačkoliv rodačka z Řevnic ukončila aktivní kariéru v roce 2006, začíná teď v třiapadesáti letech další zápas, který bude sledovat celý svět. Bude v něm potřebovat všechny vlastnosti, které prokazovala na kurtech.
Měří jen 173 centimetrů a i proto si leccos musela narozdíl od disponovanějších hráček vydřít.
"Je nejlepší tenistkou dvouhry, čtyřhry i smíšené čtyřhry, jaká kdy žila," prohlásila o ní v roce 2006 její kolegyně Billie Jean Kingová. Tehdy Navrátilová vyhrála svůj devětapadesátý titul v kariéře - smíšenou čtyřhru na US Open. "Končím," oznámila po zvednutí trofeje.
Teď, s odhalenou rakovinou, přichází nový začátek. Opět se dostává do středu zájmu.
Vyhraješ Wimbledon, říkával ji nevlastní otec
18. října roku 1956 by si v Řevnicích asi málokdo pomyslel, že by čerstvě narozená Martina Šubertová mohla v budoucnu aspirovat na titul nejlepší hráčky všech dob. Přesto se tak stalo.
Důležitý krok pro její kariéru přinesla paradoxně smutná rodinná událost - rozvod rodičů. V šesti letech totiž nalezla v novém členovi rodiny, Miroslavu Navrátilovi, nejen nevlastního otce, ale také svého prvního trenéra.
A tenisová hvězdička zazářila poprvé v roce 1972, kdy Navrátilová vyhrála mistrovství Československa.
Mladá tenistka si ovšem zamilovala především Wimbledon. "Miluji Wimbledon od prvního setkání. Je to podobné jako s blízkou osobou. Čím déle jste s ní, tím víc ji máte rádi," tvrdila zpětně. Její trenér ji vždy ujišťoval, že ho jistě vyhraje.
Stalo se tak v roce 1978 (tři roky po emigraci). Turnaj na travnatých dvorcích byl jejím prvním grandslamovým vítězstvím v dvouhře. Dalších sedmnáct mělo následovat.
V tomtéž roce se stala i světovou jedničkou, přičemž o post té nejlepší vždy bojovala až do roku 1987. V jednu chvíli dominovala v žebříčku celých 311 týdnů, což je druhé nejdelší období v historii. (primát drží Steffi Grafová).
Ve stopách Armstronga a Lemieuxe
Speciální návrat do rodné vlasti měl přijít v roce 1986. Tehdy pomohla ve finále Fed Cupu na pražské Štvanici k vítězství USA nad Československem 3:0. Lóže s politickými představiteli se demonstrativně vyprázdnila, fanoušci ji však zahrnuli ovacemi.
"Děkuji vám moc. Trvalo jedenáct let, než jsem se mohla vrátit domů. A doufám, že nebudete čekat dalších jedenáct let, abyste mě zase viděli," pronesla prorocky.
Podporuje amerického prezidenta Obamu, ráda poslouchá Eltona Johna, netají se svou lesbickou orientací a podílí se na řadě charitativních projektů. Teď ovšem musí jít ve stopách Lance Armstronga nebo Maria Lemieuxe.
Podle deníku USA Today chtěla Navrátilová nejdříve držet informace o svém onemocnění pod pokličkou. Nakonec si to ale rozmyslela.
Chce totiž využít své popularity a upozornit ostatní ženy na nebezpečí, jakému se vystavují, zanedbávají-li preventivní vyšetření prsou.
