"Nedal jsem svůj souhlas, aby mě poslali mimo Rusko," řekl podle agentury Reuters Jašin novinářům v Bonnu. "Co se stalo 1. srpna, nevnímám jako výměnu. Vnímám to jako mé vyhoštění z Ruska, proti mé vůli. A upřímně říkám, víc než cokoliv jiného si teď přeji vrátit se domů," prohlásil Jašin. Podle jeho slov mu však naznačili, že jeho návrat do vlasti by zabránil další výměně a jiní političtí vězni by přišli o šanci dostat se na svobodu. Opozičník dále uvedl, že odmítl podepsat žádost o milost adresovanou ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi
Také Kara-Murza podle ruské služby BBC uvedl, že žádost o milost nepodepsal. A naznačil, že by se chtěl do vlasti vrátit. Opoziční představitel poznamenal, že ruská ústava zakazuje vyhoštění občanů Rusů bez jejich souhlasu. "Nikdo se nás na souhlas neptal," řekl a podotkl, že ho ze země odvezli bez cestovního pasu, pouze s vnitrostátním dokladem. Kreml ve čtvrtek oznámil, že Putin podepsal dekrety o omilostnění vězňů, kteří se zúčastnili výměny.
Všichni tři ruští politici zároveň poděkovali lidem, kteří se na výměně podíleli. Pivovarov uvedl, že dala naději dalším politickým vězňům. Jašin i Kara-Murza dále řekli, že si jsou vědomi, jak těžké rozhodnutí učinila německá vláda a kancléř Olaf Scholz, když v rámci výměny propustili usvědčeného vraha. "Budeme pokračovat v politické činnosti. Nevím, jak dělat ruskou politiku mimo Rusko, ale pokusím se to naučit," prohlásil Jašin.
Čtvrteční výměna je označována za největší mezi Moskvou a Západem od konce studené války. Její součástí bylo 26 lidí. Do Ruska se dostalo deset osob včetně v Německu usvědčeného vraha a důstojníka ruské tajné služby FSB Vadima Krasikova. Ve skupině bylo osm dospělých a také dvě děti. Z Ruska pak zamířil Evan Gershkovich, Paul Whelan a Alsu Kurmaševová do USA a 13 lidí do Německa. Mezi nimi byli kromě Jašina, Kara-Murzy a Pivovarova také obránce lidských práv Oleg Orlov a další kritici ruského režimu nebo jeho války na Ukrajině.
Kara-Murza býval koordinátorem opozičního hnutí Otevřené Rusko, které založil někdejší nejbohatší Rus a později vězeň Putinova režimu Michail Chodorkovskij. Byl rovněž blízkým spolupracovníkem zavražděného opozičního vůdce Borise Němcova. Přežil dvě otravy z roku 2015 a 2017. Investigativní projekt Bellingcat dříve uvedl, že politika se dvakrát pokusili otrávit agenti ruské tajné služby FSB. Ruský soud ho loni poslal na 25 let do vězení za údajnou vlastizradu a šíření nepravdivých zpráv o ruské armádě.
Jašin působil v moskevské komunální politice a do svého zatčení byl jedním z posledních opozičních politiků, kteří zůstali v Rusku a otevřeně kritizovali ruský vojenský vpád na Ukrajinu. Soud ho v roce 2022 poslal na 8,5 roku do vězení za to, co ruské úřady nazývají šířením nepravdivých informací o ruské armádě.
Pivovarov býval ředitelem hnutí Otevřené Rusko, bezpečnostní složky ho zadržely v roce 2021 na palubě letadla, když chtěl odcestovat z Petrohradu do Varšavy. V roce 2022 ho soud poslal na čtyři roky do vězení. Podle soudu se provinil řízením organizace, která byla v Rusku prohlášena za nežádoucí
