Berlín - Hudbymilovní Němci letos oslavují dvousté výročí narození skladatele Richarda Wagnera, které připadá na 22. květen.
Oslavy ale začaly nešťastně a potvrzuje se, že Wagner zůstává spornou a pro mnohé Němce traumatizující postavou. Nikoliv kvůli hudbě, ale kvůli jeho názorům. Skladatel se netajil svým antisemitismem a hitlerovský režim si ho vybral za symbol správného, uctívání hodného a skutečného "německého umění."
Režisér düsseldorfské opery Burkhard Kosminski zašel ve snaze pojmout jinak Wagnerovu operu Tannhäuser příliš daleko. V některé jiné zemi by to možná prošlo, ale v Německu ne.
Děj totiž zasadil do nacistického Německa, a diváci tak mohli na scéně například sledovat vraždění Židů v plynových komorách a střelbu do vězňů.
"Nazí lidé byli za skleněnými zdmi. Najednou se tam objevil dým a pára. Všichni klesli k zemi," uvedl jeden z návštěvníků düsseldorfské opery.
Někteří lidé v hledišti bučeli, někteří odešli, jiným se udělalo nevolno. Svědci hovoří dokonce o zvracení, na místě musela zasahovat záchranná lékařská služba.
Režisér trval na tom, že inscenace by měla pokračovat v nezměněné podobě, ředitelství opery ale rozhodlo jinak. Tannhäuser bude nadále uváděn jen v koncertní podobě. Žádné nacistické uniformy, žádné plynové komory, žádná střelba.
Skandál je příliš velký. Navíc se premiéra konala v době, kdy začíná v Mnichově proces s neonacistkou Beate Zschäpeovou, obžalovanou z deseti rasově motivovaných vražd.
"Přijali jsme s vekou starostí skutečnost, že některé scény - obzvláště velmi realistické ztvárnění poprav - vedly k silné fyzické i psychické nevolnosti řady návštěvníků, z nichž někteří museli vyhledat lékařské ošetření. Po zvážení všech argumentů jsme dospěli k rozhodnutí, že nemůžeme ospravedlnit tak extrémní dopad naší umělecké tvorby," uvádí se v prohlášení Deutsche Oper am Rhein.
Mluvčí židovské komunity v Düsseldorfu řekl agentuře DPA, že považuje inscenaci za nevkusnou, ale nežádal o její zastavení. Ústřední rada Židů v Německu nezveřejnila k düsseldorfskému provedení Tannhäusera žádné stanovisko.
"Wagnerova hudba je uznávaná po celém světě, ale vždy bude jeho dílo poznamenáno antisemitismem a posmrtným spojením s Adolfem Hitlerem," napsal týdeník Der Spiegel.
Podle uznávaného časopisu jde o to, zda je možné či žádoucí oddělit tvorbu od osoby autora. K tomu se vyjádřila otázkou i Wagnerova pravnučka Nike: "Můžeme si dovolit nechat se unášet krásou jeho hudby, když víme, že byl antisemitou?"
Někteří historici tvrdí, že Wagner Hitlera velmi ovlivnil. Nejen hudbou, ale například i antisemitským esejem Das Judenthum in der Musik (Židovství v hudbě), publikovaným poprvé v roce 1850.
Problémy pronásledovaly loni také inscenaci Wagnerovy opery Tristan a Isolda v berlínské opeře. Ruský barytonista Jevgenij Nikitin byl stažen, protože se zjistilo, že jako mladý zpíval v metalové kapele a na hrudi měl vytetovanou svastiku.
Velmi ožehavým tématem je Wagner samozřejmě v Izraeli. Tabu trvá, i když loni chybělo jen málo k jeho prolomení.
Stočlenný symfonický orchestr měl zahrát operu Prsten Nibelungův na půdě telavivské univerzity. Kvůli protestům lidí, kteří přežili holokaust, ale univerzita na poslední chvíli koncert zrušila. Nekonal se ani v náhradních prostorách hotelu Histon, i jeho vedení nakonec řeklo Ne.
"Je nepřijatelné, aby Wagnerova hudba, jež zněla v nacistických koncentračních táborech, zněla Univerzitou Tel Aviv," napsali odpůrci v dopise.
