Oslo - Čtvrtý den procesu atentátník Anders Breivik na doporučení obhajoby vyslyšel přání přeživších a pozůstalých a nepozdravil po příchodu do soudní síně gestem připomínajícím hajlování.
To byl ale jediný ohled, který na přítomné vzal.
Na řadu se totiž dostal podrobný popis plánování a samotného provedení útoků. Chladnokrevnost, s jakou Breivik své myšlenky a činy popisoval, mnohé rozplakala. Ty zbylé šokovala.
Tak, jako už ve středu, byla nicméně nelibost vidět i na obžalovaném. Zdá se být čím dál zoufalejší z toho, že mu jeho fantastické příběhy prokurátorka nechce věřit a rozbíjí je věcnými argumenty.
Popudilo ho například, že se ho hlavní žalobkyně Inga Bejer Enghová ptala, proč začal manifest sepisovat až v roce 2007, když ho k tomu jeho údajný "britský mentor" vyzval o pět let dříve nebo její sarkastická poznámka, že je podivné, když zkušený srbský válečník přenechá sepsání "vojenské části" manifestu třiadvacetiletému mladíkovi.
Rok jen hrál na počítači
Útočník z Osla a ostrova Utoya se nejprve přiznal, že je závislý na počítačových hrách.
"Někdo rád hraje golf, někdo rád plachtí, já rád hraji na počítači. Jeden rok jsem hrál 16 hodin denně World of Warcraft (online hra ze světa fantasy - pozn. red.). Jen hrát a spát celý rok, to byl můj sen. S 22. červencem to ale nemělo nic společného." řekl Breivik s úsměvem.
"Sabatové" období, jak vrah rok hraní na počítači nazývá, prý pro něj bylo důležité proto, že se oprostil od přátel a měl volné ruce k uskutečnění "akce". Termíny akce nebo operace Breivik označuje útoky, za něž je souzen.
Breivik před soudem:
Vražedným zbraním dal jména
Rok před tím prý ale byl "docela společenský" a chodil se "bavit". Údajně velmi důkladně. V reakci na to se žalobkyně zeptala, jak strávil posledního Silvestra. "Hrál jsem na počítači," opáčil Breivik a znovu prokurátorku osočil z toho, že se ho snaží zesměšnit.
Poté přiznal, že hrál také válečnou hru Call of Duty. A to zejména proto, aby se naučil mířit. "Nejdůležitější bylo to, že jsem se na tom naučil mířit na cíl. Call of Duty je hra používaná armádami po celém světě," vysvětlil mimo jiné.
Krom nácviku zabíjení na počítači ale údajně absolvoval i pětadvacet lekcí střelby z pistole. Zbraně, s nimiž útočil, pojmenoval Mjølner (kladivo bájného boha Thóra) a Sleipner (Ódinův osminohý kůň). Aby je unesl, začal Breivik několik měsíců před útokem užívat anabolické steroidy a pochodovat s tornami plnými kamení. Mysl údajně posiloval meditací.
Na zásadní otázku, proč útočil na Nory, když jsou mu trnem v oku vyznavači islámu, odpověděl, že "muslimové nemohou za to, že je politická elita do země pozvala".
Následoval líčení samotného plánování útoků, které všechny v místnosti šokovalo.
Na Utoye chtěl setnout hlavu expremiérce
Původně měly prý být bomby tři. Po jejich explozi chtěl jezdit po Oslu na malé motorce (tzv. minibiku) a než bude sám zastřelen, zavraždit tolik lidí, kolik by stihnul. Jako nejatraktivnější cíl se mu jevily norská zpravodajská stanice NRK, deník Aftenposten nebo parlament. Od původního plánu ale ustoupil, protože bylo obtížné sehnat věci potřebné k přípravám dostatečně silných náloží.
Bombový útok tak hodnotí jako neúspěšný. "Budova stále stojí a cíl zabít všechny členy vlády, včetně její hlavy, splněn nebyl."
Na ostrov Utoya podle svých slov útočil, protože to v té době (konec července) byl "nejatraktivnější náhradní politický cíl". Hlavním terčem měla být bývalá norská premiérka Harlem Brundtlandová. "Chtěl jsem zabít všechny na ostrově, ne jen 69 lidí," řekl a prozradil, že se inspiroval metodami Al-Káidy.
"Brundtlandovou jsem měl v úmyslu spoutat, uříznout jí hlavu bajonetem, který jsem měl na pušce a celé to natočit na iPhone," řekl bez skrupulí soudu.
Jako vrah dětí se necítí, protože ti, kteří se rozhodli bojovat za multikulturalismus, jsou legitimními terči. Navíc prý neměl v úmyslu zabíjet mladší osmnácti let. Na dálku to ale nemohl rozlišit.
Útok měl být sebevražedný. "Neočekával jsem, že ten den přežiju," uzavřel svou výpověď.
