Kyjev - Petro Porošenko, jeden z nejbohatších mužů Ukrajiny, učinil na jaře během předvolební kampaně neobvyklý slib. Pokud prý bude zvolen do prezidentského úřadu, prodá většinu svých podniků.
"Jako prezident Ukrajiny chci myslet jen na dobro této země a to také budu dělat,“ řekl tehdy majitel impéria produkujícího sladkosti v jednom interview.
Porošenko volby vyhrál, slib se mu však moc plnit nedaří.
Protože jeho země válčí u svých východních hranic se separatisty podporovanými Ruskem, ekonomika se potácí a měna oslabuje, devětačtyřicetiletý prezident nemohl prodat jedinou část svého majetku, včetně té nejcennější: většinového podílu ve společnosti Rošen, největším výrobci cukrovinek na Ukrajině.
Snahu však měl. Vedení dvou finančních společností, které Porošenko najal, aby mu s prodejem továren převážně v bývalých sovětských republikách a zemích východní Evropy pomohly, varuje, že transakce může trvat i déle než jeden rok.
A otevřeně říká, že prodej je velmi nešťastně načasován.
Nevhodná doba
"Je jasné, že dnes k tomu není vhodná doba," říká Giovanni Salvetti, výkonný ředitel společnosti Rothschild CIS, která se pokouší prodat Rošen. "Doufám, že situace se zlepší v prvním nebo druhém čtvrtletí roku 2015."
Makar Pasenjuk, výkonný ředitel společnosti ICU se sídlem v Kyjevě, který je Porošenkovým finančním poradcem, tvrdí, že zatím existuje dohoda o prodeji jedné části prezidentova majetku. Odmítl jít do detailů, zdůraznil však, že tato transakce ještě není definitivně uzavřena a není jasné, kdy - a zda vůbec - k ní dojde.
Vedle Rošenu je v Porošenkově majetkovém portfoliu i řada dalších cenností, včetně nemovitostí a podílů v bance, pojišťovací společnosti a loděnice na Krymu. Prezident je rovněž majitelem televizní stanice, tu si však hodlá ponechat.
Devátý nejbohatší
V říjnu zveřejnil časopis Novoje Vremja článek, ve kterém stojí, že Porošenkův majetek je odhadován na 816 milionů dolarů, a prezidentovi tak mezi stovkou nejbohatších mužů země patří deváté místo.
Když v roce 2013 musel - podobně jako další zbohatlíci - odhalit před státními úřady výši svých příjmů, přiznal, že činí 6,3 milionu dolarů ročně a že pocházejí vesměs z prodeje cenných papírů. Dalším zdrojem měly být dividendy a úroky z peněz, které půjčuje jiným firmám.
Porošenkova mzda činí podle jeho slov pouze 29 200 dolarů. Ostatní ale odmítá jakkoli komentovat.
Prodej impéria? Porošenka nezajímá
Pasenjuk tvrdí, že prezident se o podrobnosti prodeje svého majetku nezajímá. "Má důležitější věci na práci, než aby se zabýval tímhle," říká.
Prohlásil rovněž, že Porošenko učinil svůj předvolební slib proto, aby nebyl veřejností vnímán jen jako další v nekonečné řadě oligarchů. "Věřím, že hlavní část jeho majetku a peněz není v žádném případě propojena s politikou, ani nemůže být ovlivněna funkcí, kterou nyní zastává," dodal.
Porošenkovi předchůdci bývali obviňováni, že využívají prezidentského úřadu k tomu, aby se sami obohatili. Ukrajinští vyšetřovatelé tvrdí, že Viktor Janukovyč, který v únoru uprchl do Ruska, opustil zemi společně s několika miliardami dolarů.
Ty prý nechal převést na tajná konta v zahraničí. Svržený prezident to ale vehementně popírá.
Pochybnosti investičních bankéřů
Mnozí investiční bankéři, kteří se specializují na spotřebitelský trh, pochybují, že by jakákoli společnost byla zrovna teď ochotna investovat peníze do ukrajinských koncernů, jako je Rošen. A to hlavně kvůli nejisté politické situaci v zemi.
Řada tradičních investorů se o prodej Rošenu vůbec nezajímá a jeden z nich dokonce prohlásil, že si vůbec není jist, zda je podobná transakce uskutečnitelná.
Salvetti a Pasenjuk ale tvrdí, že Porošenko to s prodejem svého majetku myslí vážně. První z nich přiznal, že se ohledně prodeje Rošenu už konaly "předběžné konzultace".
"Samozřejmě že podmínky na trhu investory nutí k jisté obezřelosti," říká Salvetti. "Uvidíme, jak se trh bude vyvíjet."
Oba potenciální kupci, švýcarská společnost Nestle SA a nadnárodní koncern Mondelez International, k celé záležitosti mlčí.
Problémy Rošenu v Rusku
Název společnosti Rošen, která provozuje v celkem čtyřech zemích šest továren na čokoládu a sladkosti a kontroluje i řetězec maloobchodů s luxusním zbožím, je odvozen od druhé a třetí slabiky Porošenkova příjmení.
Ačkoliv se prezidentovi přezdívá "čokoládový král", Rošen produkuje také sušenky, tyčinky s náplní, karamelové bonbony a řadu sladkostí, které čokoládu vůbec neobsahují.
V kyjevském sídle společnosti zatím její generální ředitel Vjačeslav Moskalevskij prohlašuje, že si nemyslí, že by teď byl vhodný čas Rošen prodat. On sám je majitelem devíti procent akcií společnosti, na rozdíl od Porošenka ale nemá v úmyslu se jich zbavit.
Ačkoliv Rošen stále vykazuje zisk, jeho tržby činily v prvních deseti měsících tohoto roku jen 640 milionů dolarů, což je o 35 procent méně než loni.
Společnost také podle Moskalevského přichází na východě Ukrajiny každý měsíc o čtyři miliony dolarů. Navíc ji poškodila ruská anexe Krymu. Padající ukrajinská měna pak přispěla k tomu, že raketově vzrostly náklady na nákup surovin nezbytných k výrobě sladkostí.
Rošen má ale velké problémy hlavně na ruském trhu, který běžně zajišťuje třetinu příjmů společnosti. Ruský úřad na ochranu spotřebitele totiž zakázal dovoz sladkostí z produkce Rošenu s tím, že jsou zdravotně závadné. Společnost je navíc zapletena do řady soudních sporů a v továrně, kterou v Rusku vlastní, nechaly tamní úřady provést razii.
