Atény - Řecká vláda drasticky srazila výdaje veřejného rozpočtu a obratem získala úlevy při splácení svých dluhů.
Po dohodě s ministry financí eurozóny mohou navíc Atény začít skupovat své dluhopisy a úroky, které z nich platí, se tak počátkem tohoto týdne pohnuly výrazně směrem dolů.
Premiér Antonis Samaras proto konečně spatřuje "světlo na konci tunelu" a tvrdí, že to nejhorší má jeho země za sebou. A to navzdory skutečnosti, že řecké hospodářství zůstane i příštím rokem v recesi.
"Rok 2013 bude znamenat obrat," citovala Samarase po úterní konferenci o hospodářských vyhlídkách země konané v Aténách agentura Reuters. "Vůbec poprvé zaznamenáme známky toho, že se blíží růst."
Řecká ekonomika má sice příštím rokem znovu zaznamenat čtyřapůlprocentní propad, o dvě procenta nižší než letos, zadlužení země by však v průběhu příštího roku mělo začít poprvé klesat, a to z úrovně 180 procent HDP, kam se mezitím vyšplhá. Do černých čísel by se hlavní hospodářský ukazatel mohl dostat na přelomu let 2014/2015. Dluh ovšem zůstane nejméně do roku 2020 nad úrovní 120 procent HDP.
Řecký hrubý domácí produkt činí nyní podle nejrůznějších odhadů 180 až 190 miliard eur. A aby země mohla dostat svůj rozpočtový deficit k hranici tří procent, potřebuje v prvé řadě nastartovat konjukturu. Tu však přibrzdily právě rozpočtové škrty Samarasovy vlády.
Více než úroveň HDP se ovšem v poslední době začala jako ukazatel hospodářské způsobilosti jednotlivých zemí prosazovat právě výše úroků placených z dluhopisů a tady Řecko zaznamenalo zásadní pokrok. Zatímco ještě v březnu se úroky z jeho desetiletých bondů pohybovaly nad hranicí třiceti procent, teď jsou sotva poloviční. V pondělí klesly o dvacet bazických bodů na úroveň 14,5 procenta.
Řecko se propadlo za Jamajku či Rwandu
Špatná zpráva přišla pro Řecko po Samarasových optimistických předpovědích nicméně ve středu. V indexu vnímání korupce sestavovaném každoročně organizací Transparency International (TI) se země ve srovnání s loňskem propadla o čtrnáct míst, a je tak v žebříčku 174 zemí devadesátá čtvrtá - hned za Jamajkou, Čínou a Rwandou.
Korupce je vedle daňových úniků hlavním problémem Řecka, přesněji kráčí s nimi ruku v ruce. Zkorumpovaní daňoví úředníci totiž umožňují podnikatelům za patřičný úplatek zatajovat skutečnou výši jejich příjmů. Odhaduje se, že celková výše daňových úniků činí nejméně čtyřicet miliard eur, což odpovídá přibližně polovině výdajové stránky rozpočtu.
Podle řecké pobočky TI se v zemi každoročně rozdají úplatky za více než půl miliardy eur. V jedenáctimilionové zemi, kde počet osob v produktivním věku činí 5,5 milionu osob a průměrná mzda ve státním sektoru 1200 eur, by to znamenalo, že by každý Řek musel dát za rok na úplatky částku sto eur. Skutečnost je ale taková, že čím vyšší výdělek tím vyšší suma schovaná v obálce předávané korumpované osobě.
Do hledáčku daňových kontrolorů se tak nyní dostal i někdejší socialistický premiér Jorgios Papandreu, který si na tajném švýcarském kontu své devětaosmdesátileté matky podle všeho uložil půl miliardy nezdaněných eur.
Papandreu figuruje na seznamu přibližně 2000 hříšníků, který před třemi lety předala tehdejšímu řeckému ministrovi financí jeho francouzská kolegyně, nynější šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová.
Řecko je jedinou zemí EU, která se na žebříčku sestavovaném TI ocitla v druhé polovině hodnocených zemí.
Nijak růžově na tom není ani Česko, které společně s Lotyšskem, Malajsií a Tureckem obsadilo 54. příčku, byť si celkově nepohoršilo. Hůře dopadly z unijních zemí už jen 62. Slovensko, 66. Rumunsko, 72. Itálie, 75. Bulharsko a již zmíněné Řecko.
