Arceibo - Dnes, právě 2. července, slaví lidé po celém světě Mezinárodní den UFO a pořádají při té příležitosti dýchánky, na nichž společně vzhlížejí ke hvězdám.
Chtějí tím upozornit na "neoddiskutovatelnou existenci UFO", přeneseně pak mimozemské inteligence.
Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o recesi nebo zbožná přání nadšenců. Na pohled druhý však nezbývá než připustit, že mají zřejmě pravdu. Že by se lidstvo na kontakt s životem mimo modrou planetu mělo připravit. A to rychle.
Drakeova rovnice
Zatím "nejvědečtěji" se k odhadu počtu mimozemských civilizací postavil renomovaný americký astronom Frank Drake, který se pátrání po mimozemských civilizacích věnuje už déle než padesát let.
Sestavil takzvanou Drakeovu rovnici, z níž plyne, že by mělo být v jednu chvíli ve vesmíru komunikace schopných civilizací několik milionů, které by od sebe mělo dělit několik stovek světelných let.
Na tom, že je pravděpodobnost samoty pozemšťanů v nekonečném vesmíru blízká nule, se astrofyzici shodují už desítky let. V 21. století se k tomu ale přidávají technologie, které už sahají na takovou úroveň, že by měly teoretické tušení co nevidět přenést v praktické poznání.
Ještě vaše generace, slibuje NASA
Podle odborných odhadů může lidstvo narazit na to, co ve vesmíru hledá především, během několika desítek let. Možná dřív.
"Domnívám se, že budeme mít přesvědčivé indicie o životě mimo Zemi ještě v tomto desetiletí, a věřím, že definitivní jistotu dostaneme během dvaceti až třiceti let," prohlásila například v dubnu letošního roku vedoucí planetárního výzkumu amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) Ellen Stofanová.
"Víme, kde hledat, a víme, jak hledat. Ve většině případů už máme potřebné technologie a víme i to, jak je implementovat. Takže věřím, že jsme na dobré cestě," dodala Sofanová při svém příspěvku do panelové diskuse o pátrání NASA po obyvatelných planetách.
Nadějný Kepler a Projekt SETI
Pokud jde o technologie, narážela tím velmi pravděpodobně na sondu Kepler. Ta pátrá po planetách mimo sluneční soustavu (tzv. exoplanetách), které se svou velikostí a vzdáleností od ústřední hvězdy planetárního systému podobají Zemi.
Kepler naznačil, že okolo téměř každé hvězdy zřejmě obíhají planety a v mnoha případech se v planetárních systémech nacházejí obyvatelné planety.
Opět přitom platí, že - vezmeme-li v potaz doposud známou velikost vesmíru - je pravděpodobnost, že se "tam někde" nachází život, enormní.
Mimozemská civilizace by mohla být objevena také díky projektu SETI (Search for Extraterrestrial Inteligence), v jehož rámci je prostřednictvím největšího radioteleskopu světa v observatoři Arecibo v Portoriku analyzováno elektromagnetické záření přicházející z vesmíru.
Signál je zaznamenáván čtyřiadvacet hodin denně a počítačové programy pátrají po vlnění s úzkou šířkou pásma z vesmíru. Je totiž známo, že takové signály nevznikají přírodní cestou, jejich zachycení by tedy dokazovalo existenci mimozemské technologie.
E.T. za humny?
Život mimo naši planetu může být mnohem blíž, než by se zdálo.
John Grunsfeld z ředitelství NASA pro vesmírný výzkum upozorňuje, že život může být v naší galaxii, nebo dokonce i ve sluneční soustavě. Poslední objevy nasvědčují tomu, že by pod povrchem Jupiterových měsíců Europa a Genymed mohla být voda v kapalném skupenství, což je současnou vědou pokládáno za esenci života. Podobné naděje vzbuzuje i Saturnův měsíc Enceladus.
Na Marsu už dokonce sonda Curiosity důkazy o vodě v kapalném skupenství pod povrchem planety našla.
Co až se ukážou?
Představme si na okamžik, že by lidé důkazy o existenci mimozemského života skutečně našli. Takový objev by měl nejen vědecké, ale i dalekosáhlé celospolečenské následky.
A nemuselo by přitom jít rovnou o mimozemskou civilizaci. Stačilo by, kdyby sonda Curiosity na Marsu objevila jednoduché mikroorganismy.
Lidstvo by se totiž muselo rozhodnout.
Muselo by se vydat jednou ze tří zásadně odlišných cest. Řeklo by si "dobře, mikroorganismy jsou jen primitivní formou života, na kterou není třeba brát ohled" a dobývalo by rudou planetu dál? Uznalo by, že se jedná o planetu s vlastním ekosystémem, a nechalo ji na pokoji? Nebo by si zkusilo hrát na bohy a pokusilo se vytvořit pro rozvoj tamního ekosystému "lepší" podmínky?
A kdo a jakým způsobem by o tom měl rozhodovat? Jakým způsobem by se pak dodržování takového rozhodnutí vynucovalo? To všechno jsou otázky, které si budou muset pozemšťané položit. Možná již velmi brzy.
Ještě zajímavost ke Dni UFO na závěr - první neidentifikovaný létající objekt pozoroval 24. června 1947 americký aviatik Kenneth Arnold.
