Washington/Postupim - Noční obloha září každým rokem víc. A nezpůsobují to hvězdy. Rozdíl mezi dnem a nocí maže umělé osvětlení ve městech.
Vědci upozorňují, že přicházíme o noc. Může za to takzvané světelné znečištění, které škodí lidskému zdraví i přírodě. Jen mezi lety 2012 a 2016 se plocha s umělým osvětlením na Zemi zvětšila o více než dvě procenta.
Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) zveřejnil novou globální mapu noční Země, vytvořil ji za poslední čtyři roky ze snímků pořízených meteorologickou družicí Suomi NPP.
Ukázalo se, že zatímco nejsvětlejší místa na mapě, jako jsou například Spojené státy, zůstala téměř stejná, některé regiony prošly výraznou proměnou. Například Indie nebo Egypt teď svítí v noci mnohem více. Jen málo zemí v noci světlo ztlumilo, kvůli dlouhotrvající válce v noci zhasla například Sýrie nebo Jemen.
Míru světelného znečištění pak analyzovali vědci z Německého výzkumného centra Helmholz (GFZ) v Postupimi. Podle profesora Christophera Kyby očekávali v rozvinutých oblastech a velkých městech mnohem větší nárůst světla.
Satelity ale nedokážou tak dobře zachytit modré světlo z LED žárovek, které v posledních letech nahradilo klasické žluté ze sodíkových výbojek. Takže skutečnost je mnohem jasnější, než jak vypadá z výsledných snímků.
Umělé světlo má v noci neblahý vliv na přírodu i lidské zdraví. Ovlivňuje a mění chování hmyzu, narušuje migraci nočních ptáků i život ostatních živočichů žijících v blízkosti lidí. Britští vědci přišli nedávno na to, že dokonce i stromy rostoucí v oblasti světelného znečištění kvetou až o týden dříve než ostatní.
Podle Christophera Kyby bylo zavedení umělého osvětlení jedním z nejdramatičtějších zásahů člověka do životního prostředí.
Lidé přitom tolik světla nepotřebují. "Lidský zrak závisí na kontrastu, nikoliv na množství světla," vysvětlil Kyba britské BBC. "Takže snížením kontrastu venku - tedy vyhýbáním se záři lamp - je skutečně možné zlepšit viditelnost s menším množstvím světla. To by znamenalo obrovské úspory energie. Bohužel se ukazuje, že to není směr, kterým jsme se globálně vydali," doplnil.
Umělé světlo kromě toho může mít i neblahý vliv na spánek, který je klíčový pro lidské zdraví.
Na světelném znečištění má největší podíl rozrůstání měst i fakt, že světlo je díky novým technologiím levnější. Podílí se na něm také zemědělství - satelity zachytily umělé záření například ve sklenících v Evropě.
"Mnoho lidí v noci světlo využívá, aniž by přemýšleli o nákladech," cituje agentura AP německého odborníka Franze Holkera z ekologického výzkumného ústavu v Berlíně. "A nejde jen o ekonomické náklady, ale také ty, které musíme zaplatit z ekologického a environmentálního hlediska."
