Brusel - Prezident Evropské unie Herman Van Rompuy v pátek ráno po celonočním vyjednávání evropské sedmadvacítky předložil nový návrh podoby dlouhodobého rozpočtu Unie na roky 2014 až 2020.
Jeho výše by měla v závazcích dosahovat 960 miliard eur, na čemž se podle některých diplomatických zdrojů lídři už v zásadě shodli. Teď však půjde o to, jakým způsobem tuto sumu rozdělit mezi jednotlivé programy a země.
Jednání za zavřenými dveřmi tak neskončila. Od diplomatů zaznívá, že možnost, že se lídři v pátek dohodnou, je reálná. Avšak otázkou je, nakolik Van Rompuyův návrh uspokojí hlasy dřívějších kritiků, k nimž patřila i Česká republika.
Její premiér Petr Nečas ještě ve čtvrtek při zahájení summitu hrozil vetem, přičemž ostrá slova zaznívala i z dalších stran.
Jednotlivé delegace si teď detailně propočítávají, jaké konkrétní dopady by návrh obsahující řadu technických parametrů a vzorců na jejich národní "obálku" měl.
Nečas: Návrh je vůči Česku neférový
Premiér Petr Nečas ve čtvrtek při příjezdu na summit hovořil o tom, že návrh je vůči Česku neférový, i když blíže neupřesnil, co přesně Praze vadí či co by si přála.
Praha nicméně považuje za jednu z klíčových otázek kohezní politiku neboli prostředky vydávané v EU na rozvoj chudších oblastí. K nim patří i všechny české regiony s výjimkou Prahy.
V současné finanční perspektivě unie na roky 2007 až 2013 měla Česká republika ve fondech EU vyčleněno téměř 27 miliard eur (asi 680 miliard korun). Nyní by podle nového materiálu měla zřejmě získat sumu blížící se 20 miliardám eur (kolem 505 miliard korun).
S tím, že Česku prostředky klesnou, Praha počítala. Souvisí to s tím, že se mění podoba dlouhodobého rozpočtu a pravidel kohezní politiky. Významnou roli v tomto poklesu hraje i postupné bohatnutí ČR ve srovnání s nyní končícím rozpočtovým obdobím. Při minulém jednání v listopadu se pro Česko hovořilo možnosti získat zhruba 19,6 miliardy eur z fondů EU.
Celkově nejnovější Van Rompuyův návrh představuje další škrty z původního návrhu Evropské komise, který o několik desítek miliard eur přesahoval bilion eur. Otázkou tak je, jak se na případnou dohodu bude dívat Evropský parlament, jehož souhlas je k definitivnímu schválení rozpočtu také potřeba. Někteří jeho zástupci už dopředu další škrty kritizovali.
Van Rompuy, který vrcholným unijním schůzkám předsedá, nejprve ve čtvrtek několikrát odložil zahájení summitu, a to především kvůli dvoustranným jednáním se zástupci jednotlivých zemí. Ta probíhala průběžně prakticky celou noc.
Bilaterální schůzku měl s Van Rompuyem i Nečas. Kolem 6:30 SEČ pak unijní státníci opět zasedli ke společnému stolu.
O dohodu na finančním rámci do konce tohoto desetiletí se premiéři či prezidenti poprvé pokusili už loni v listopadu. Tehdy však jejich schůzka úspěch nepřinesla.
Mimo jiné se tak stalo kvůli tlaku na dodatečné škrty zaznívající od čistých plátců, tedy států platících do rozpočtu více, než z něj dostávají pak zpět ve formě nejrůznějších dotací či fondů.
