Dháka - Doma v Barmě čelí Rohingové pronásledování a brutálnímu násilí ze strany armády, v uprchlických táborech v Bangladéši nejistotě a hrozbě blížícího se monzunového období.
Od poslední vlny exodu z Barmy do sousedního Bangladéše uběhlo půl roku. Za tu dobu překročilo hranice na 700 000 lidí.
Navíc podle poslední zprávy organizace UNICEF je mezi rohingskými uprchlíky v bangladéšských táborech okolo 534 000 dětí, zatímco dalších zhruba 185 000 zůstalo v Barmě, kde jim hrozí násilí a nucené stěhování z vypalovaných vesnic.
"Nějakých 720 000 rohingských dětí je v podstatě uvězněno - ať už násilím a pronásledováním v Barmě, nebo v přeplněných uprchlických táborech v Bangladéši bez možnosti vrátit se domů," vysvětlil ředitel krizových programů UNICEF Manuel Fontaine. "Jde o krizi bez možnosti rychlé nápravy, může trvat roky, než se vyřeší, pokud se nevynaloží úsilí na vyřešení klíčových příčin," dodal.
V uprchlických táborech jsou Rohingové nyní v ohrožení také kvůli blížící se monzunové sezoně, která může začít už na konci dubna. Bouře by mohly přinést katastrofální záplavy, čímž by se zhoršily hygienické podmínky a kvalita vody. To může snadno vést k masivnímu šíření závažných onemocnění.
Budování nového ostrova
Bangladéš se s riziky snaží vypořádat novým projektem. Pomoci zvládat uprchlickou krizi mu má bahnitý a neobývaný kus půdy v Bengálském zálivu, který se snaží přebudovat na ostrov s detenčním centrem pro až 100 000 příslušníků této muslimské menšiny.
Stihnout to musí do dubna, než oblast začnou jako každý rok sužovat tropické bouře. Na přípravě ostrova pracují britské a čínské stavební firmy. Problém je ale v tom, že ostrov je v období dešťů extrémně zranitelný. Ne náhodou se nazývá Bhasan Char, což v bengálštině znamená "plovoucí ostrov". Objevil se asi 30 kilometrů od pobřeží teprve zhruba před 20 lety. Každý rok ho od června do září zaplaví voda.
Posledních pár měsíců se na něm hořečnatě staví - zatím hlavně protipovodňové zátarasy, ale v plánu jsou bloky cihlových domů na sloupech vybavených solárními panely. Takových bloků má být na ostrově 1440, každý z nich bude domovem pro 16 rodin.
Humanitární organizace ale považují celý projekt za příliš riskantní. "Nikdo v naší komunitě, s kým jsme mluvili, si nemyslí, že je to dobrý nápad. Jedná se o bahnitý ostrov, který se objevil teprve nedávno," cituje agentura Reuters zástupce ředitele jihoasijské kanceláře Amnesty International Omara Waraicha.
Nedaleko ostrova navíc leží další, který je obývaný, a lidé, kteří na něm žijí, říkají, že monzunové období si každý rok vyžádá několik obětí na životech.
Než se budou moci vrátit domů
Ostrov s táborem pro 100 000 lidí je podle bangladéšského premiéra jen dočasným řešením uprchlické krize. Cílem je především ulehčit uprchlickému táboru na hranicích s Barmou, do kterého od loňského srpna přišlo už téměř 700 000 lidí.
Rohingové by zde mohli čekat, než se budou moci vrátit domů nebo než dostanou azyl někde jinde. Bangladéš jim tím neposkytuje žádné jistoty ani občanství nebo povolení k trvalému pobytu.
Na ostrově také budou podle zjištění Reuters bezpečnostní jednotky a několik desítek policistů. Bangladéš se sice brání tvrzení, že by šlo o koncentrační tábor, ale lidé v něm nebudou mít práva jako občané Bangladéše.
Rohingové se ale zatím vrátit domů nemohou. Barmské úřady Rohingy neuznávají jako etnikum a hovoří o nich jako o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše. V zemi čelí Rohingové dlouhodobě pronásledování, je jim upíráno občanství a základní lidská práva. Od loňského srpna prchají Rohingové ze západního Arakanského státu před masakry, které páchá barmská armáda na místním muslimském obyvatelstvu a které OSN označuje za genocidu.
