Čeho se týká íránská dohoda?
Írán se zavázal, že nebude po dobu 15 let rozšiřovat své kapacity na obohacování uranu a sníží obohacování v již existujících zařízeních. Tím mělo být zajištěno, že obohacování nedosáhne míry potřebné pro vojenské využití, tedy k sestrojení nukleární bomby.
Signatářské země měly mít navíc právo plnění dohody kontrolovat. Po dobu 25 let měli mít mezinárodní inspektoři neomezený přístup do íránských atomových zařízení.
Výměnou za to měl Írán slíbeno zrušení hospodářských sankcí, které Rada bezpečnosti OSN přijala vůči islámské republice postupně v letech 2007 až 2012 kvůli nedostatečné spolupráci Íránu s mezinárodními zbrojními inspektory.
Které země a kdy dohodu podepsaly?
Po téměř dvou letech intenzivních jednání dohodu v roce 2015 podepsal Írán s šesti velmocemi: Spojenými státy, Čínou, Velkou Británií, Ruskem, Francií a Německem. Došlo tím k prolomení patové situace, která trvala 12 let, po která Teherán pracoval na svém jaderném programu. A svět si mohl oddychnout, že nevznikne další atomová bomba.
AFP map and factfile on the 2015 Iran nuclear deal@AFPgraphics pic.twitter.com/stEN9eq9NM
— AFP news agency (@AFP) May 9, 2018
Proč se Donald Trump rozhodl dohodu vypovědět?
Podle amerického prezidenta je dohoda neúčinná. Trump dohodu, kterou uzavřela administrativa Baracka Obamy, kritizoval už během předvolební kampaně. Jako zastánce tvrdého postupu vůči Íránu dlouho varoval, že ji neprodlouží. Je také mnohem větším spojencem Izraele a Benjamina Netanjahua, než byl jeho předchůdce. Podle BBC za tím mohou být také osobní důvody, Donald Trump se v mnoha ohledech snaží zrušit dědictví Baracka Obamy.
Podle Trumpova poradce Johna Boltona se ale americký prezident k tomuto kroku rozhodl až v úterý krátce před projevem. Pro Fox News řekl, že prezident chtěl dohodu napravit, ale nikdo nepřišel s vhodným návrhem.
Co se stane po vypovězení dohody?
USA obnoví všechny sankce, které na Írán uvalily a jež pozastavily po podepsání dohody před třemi lety. Sankce se týkají každé zahraniční společnosti, která v Íránu bude podnikat. Pokud se firmy chtějí sankcím vyhnout, mají tři až šest měsíců na to, z Íránu odejít.
Na koho budou mít sankce největší dopad?
Týkat se budou ropných či energetických společností, dodávek kovů a dalších surovin, prodeje automobilů a letadel nebo íránského bankovního sektoru. Postiženy zřejmě budou ropné společnosti Total či Shell, automobilky Volkswagen, Renault nebo Peugeot, strojírenský gigant Siemens či letečtí výrobci Airbus a Boeing.
Mnoho zemí z Íránu dováží ropu. Dá se očekávat, že se proti kroku Spojených států postaví a budou doufat, že zbylé signatářské země dohodu nevypovědí. Agentura Bloomberg seřadila největší íránské zákazníky, jsou mezi nimi kromě Číny a Indie například také Itálie, Španělsko nebo Turecko.
Jak reagují ostatní státy, které dohodu podepsaly?
Velká Británie, Německo a Francie vyjádřily lítost a zároveň odhodlání dohodu nadále plnit, pokud bude Írán plnit své závazky, které z ní plynou. Řídit se jí dál bude i Čína a Rusko. Země budou dohodu prosazovat a vytvářet tlak na Teherán, aby dělal totéž.
U.S. President Donald Trump’s threat of sanctions against buyers of Iranian crude risks being batted back by some adversaries https://t.co/bemkr2nCPj pic.twitter.com/eh0xDXidZs
— Bloomberg (@business) May 9, 2018
Dohodu mimo jiné podporuje také Rada bezpečnosti OSN a Evropská unie, podle kterých je dohoda zásadní pro udržení bezpečnosti v regionu.
Jak reaguje Írán?
Íránský prezident Hasan Rúhání doufá, že by dohoda mohla přežít, pokud na ní budou trvat ostatní partneři. Zároveň ale varoval, že v případě jejího zhroucení je připraven obnovit obohacování uranu na průmyslové úrovni. Podle jeho slov jde o psychologickou válku, kterou Donalda Trumpa nenechá vyhrát.
Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí prohlásil, že Írán nyní očekává, že Evropané poskytnou dostatečné záruky, aby Írán mohl dále dohodu uznávat.
Íránští poslanci mezitím ve středu v parlamentu obřadně spálili americkou vlajku.
Je někdo, kdo Trumpovo rozhodnutí uvítal?
Z Trumpova rozhodnutí má radost židovský stát. Izrael dohodě nikdy nedůvěřoval. Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua Teherán nadále tajně usiluje o atomovou bombu a zrušení sankcí mu to ulehčilo.
Dodržuje Írán skutečně jadernou dohodu?
Podle signatářských zemí a EU Írán dohodu plní. Potvrzuje to i šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), která plnění dohody kontroluje.
Benjamin Netanjahu přesto tento týden zveřejnil údajné důkazy, že Teherán podvádí. Informace v Íránu získala tajná služba Mosad. Později se ale ukázalo, že dokumenty už dříve viděla OSN i Mezinárodní agentura pro atomovou energii a nic nenasvědčuje tomu, že by Teherán pokračoval ve vývoji jaderné zbraně po roce 2015.
Tak či onak, evropské země se shodly na tom, že dohoda je nejjistější možností, jak jaderný program Íránu udržet pod kontrolou.
Jaký budou mít obnovené sankce dopad na samotný Írán?
Zrušení sankcí znamenalo pro Írán možnost zlepšení skomírající ekonomiky země a pro Íránce naději na otevírání země. Dohoda navíc byla velkým úspěchem pro prezidenta Hasana Rúháního, který stojí v čele takzvaných reformistů. Ti představují hlavní opozici vůči konzervativcům, kteří se snaží zabránit přílišnému otevření íránského režimu.
Podle některých pozorovatelů jim Spojené státy vypovězením dohody dávají opět šanci uchopit moc pevně do svých rukou. Prezident Ruhání, který dohodu podporoval a nakonec uzavřel, teď vypadá jako někdo, kdo Američanům naletěl. Zemi to může uvrhnout do hluboké politické krize.
Co si o jaderné dohodě s Íránem myslí Česko?
Česko se staví po bok zemí EU a dohodu považuje podle ministra zahraničí Martina Stropnického za důležitý nástroj ke snižování rizika šíření jaderných zbraní.
Stropnický zároveň odmítá zcela pomíjet argumenty Izraele a Spojených států, které tvrdí, že Írán dohodu porušoval. "Ve stanovisku paní Mogheriniové mi trošku schází, že Írán buduje kapacitu balistických raket," řekl ministr.
Sankce však kritizoval. Podle něj mohou tato americká opatření postihnout i evropské firmy.
