Teherán - Íránci budou 12.června volit nového prezidenta a letošní kampaň jim poprvé v historii nabídla živou televizní debatu hlavních kandidátů.
Dlouho očekávaný souboj dosavadního prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda a jeho soupeře Mirhosejna Musávího podle zahraničních tiskových agentur téměř vylidnil ulice íránských měst.Lidé byli zvědaví na politickou debatu, na kterou nejsou zvyklí.
Televizní souboj byl podle perského vysílání Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda velmi tvrdý. Plný urážek a ostrých útoků.
Vztahy se Západem
Reformista a bývalý premiér Musáví obvinil Ahmadínežáda, že pod jeho vedením Írán sklouzává k diktatuře. Vyčetl mu také jeho opakované výroky o tom, že holokaust je mýtus. Podle něj tím prezident uvrhl Írán do mezinárodní izolace a naopak tím ve světě vyvolal sympatie k Izraeli.
Musáví chce zlepšit vztahy se Západem i se Spojenými státy, ale odmítá požadavek na zastavení obohacování uranu a přísnou mezinárodní kontrolu iránského jaderného programu.
Současný prezident v televizní diskusi zopakoval, že holokaust považuje za mýtus a útoky soustředil hlavně na Musávího manželku. Obvinil ji z toho, že zfalšovala své vysokoškolské diplomy a ve skutečnosti žádnou univerzitu nevystudovala.
Musáví pak podle něj snahou o dialog se Západem podkopává stabilitu Íránu.
Kritika z úst nobelistky
Nositelka Nobelovy ceny míru a známá obhájkyně lidských práv Širín Ebadíová v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedla, že od zvolení Ahmadínežáda se situace na poli lidských práv v Íránu prudce zhoršila.
„Aktivisté, kteří bojují za práva žen, dělníků nebo studentů jsou více pronásledováni. Více lidí končí na popravišti, včetně mladistvých," řekla Ebadíová, podle níž se zhoršily podmínky i pro novináře.
Pokud Ahmadínežád vítězství neobhájí, existuje podle ní šance na mírné zlepšení života v Íránu
Prezident není nejmocnější
Právě Ahmadínežád a Musáví jsou považováni za hlavní favority voleb. V íránském teokratickém systému je však skutečnou hlavou státu s právem veta duchovní vůdce islámské republiky, kterým je ajatolláh Alí Chameneí.
Pravomoce prezidenta jsou omezené, včetně zahraniční politiky či jaderného programu. Větší váhu má prezidentovo slovo v ekonomice.
Ahmadínežádovi kritici mu vyčítají, že provádí populistickou politiku a zemi dovedl do horšího hospodářského stavu, než v jakém ji v roce 2005 přebíral.
Velký vliv má vedle duchovního vůdce také tzv. Rada dohlížitelů, složená s právníků a muslimských duchovních. Rada může vetovat jakýkoliv zákon nebo rozhodnutí, která podle ní jsou v rozporu s islámem.
