Praha - Kritikou Západu, který se nechová tak, jak vyžaduje od ostatních, začal na konferenci Forum 2000 panel o svobodě a zodpovědnosti v souvislosti z mezinárodním právem.
Se svými postřehy během něj vystoupili například bývalý prezident Chile Ricardo Lagos, íránská nositelka Nobelovy ceny Širín Ebadíová či singapurský Kišore Mahbubani.
| Rozhovor s Širín Ebadíovou ČTĚTE ZDE |
Dar, který se Západu odcizil
Podle Mahbubaniho bylo mezinárodní právo velkým darem Západu okolnímu světu. Ustavení mezinárodních institucí a Všeobecná deklarace lidských práv učinily po druhé světové válce svět bezpečnějším. Ale Západ se ke svému daru zachoval macešsky.
"Země, které stály za zrodem mezinárodního práva, se od něj odvrátily," řekl Mahbubani doslova. "Pokud chcete dělat právo, musíte ho uplatňovat na silné stejně jako na slabé hráče. Každá výjimka, kterou si pro sebe USA vyhrazují, musí být otevřena i pro ostatní," dodal.
Jako příklady uvedl útok na Irák 2003, který v jeho předvečer Rada bezpečnosti OSN zamítla, Guantánamo a izraelsko-palestinský konfikt.
Kritika veta v Radě bezpečnosti
Otázkou mezinárodních institucí se zabýval i bývalý chilský prezident Ricardo Lagos. Zdůraznil, že "instituce jako OSN potřebujeme k řešení problémů", se kterými samotné státy nepohnou.
"Jednotlivý stát dnes nemůže chránit své občany před globálním oteplováním, terorismem či problémy s finančními trhy," uvedl Jihoameričan.
"Pokud chceme mít druhou verzi Kjótského protokolu, není možné, aby se rozvinuté státy vymlouvaly na rozvíjející se ekonomiky. Země, které jsou více rozvinuté, na sebe musí vzít větší zodpovědnost," doplnil.
Instituce, jako jsou Mezinárodní měnový fond, OSN či Světová banka, je podle něj nicméně zapotřebí reformovat. Je nutné se zamyslit například nad právem veta některých států v Radě bezpečnosti, myslí si chilský exprezident.
Stejně jako Mahbubani pak Lagos kritizoval Spojené státy. Mezinárodní právo platí podle něj pro všechny země stejně. USA by se tak neměly vyhýbat svým závazkům a stát se součástí Mezinárodního soudního tribunálu.
Víra útlak neospravedlňuje
Na porušování ve své zemi - v Íránu - naopak na Foru 2000 upozornila nositelka Nobelovy ceny míru za rok 2003 Širín Ebadíová.
"Vyhrát ve volbách ještě neznamená demokracii. Demokracie má rámec, kterým se musejí vlády řídit, a tímto rámcem jsou lidská práva," řekla. Pod záminkou víry nemá žádná vláda právo utlačovat polovinu populace (ženy) a potlačovat svobodu slova a lidská práva, dodala.
V Íránu podle ní například existuje zákon, "že pokud zemře nemuslim a je někdo v rodině, kdo je muslim, tak muslimovi připadne veškeré dědictví".
"Pokud je v Íránu muslim zabit nemuslimem, je vrah odsouzen k smrti. Naopak vražda nemuslima muslimem viníkovi přinese pouze deset let vězení," uvedla Ebadíová.
"Když jsou muž a žena zraněni na ulici, dostane žena jen polovinu odškodnění, co muž," dodala.
