Washington - Za války ve Vietnamu hledala americká armáda způsob, jak spolehlivě odlišit obyčejné jihovietnamské vesničany od příslušníků geril Vietcongu, kteří na venkově organizovali odpor proti jihovietnamské vládě a USA.
Žádný však nenašla, což významně přispělo k americkému fiasku ve Vietnamu. Ve válce v Iráku a Afghánistánu se už pro americké vojáky - pokud jde o vyhledávání povstalců a potenciálních záškodníků - situace výrazně změnila.
Důvodem je možnost téměř okamžitě identifikovat podezřelého na základě biometrických údajů.
Američané už potichu vybudovali v obou těchto zemích ohromné databáze, v nichž jsou soustředěny biometrické údaje o velkém počtu jejich obyvatel, především pak o mužích ve věku od 15 do 64 let - tedy o potenciálních válečnících.
V Afghánistánu americké jednotky, síly NATO a afghánské bezpečnostní síly společně používají databázi, do níž už byly vloženy biometrické informace o více než 1,5 milionu afghánských mužů a žen.
Fakticky je v ní podchycen každý šestý afghánský muž schopný boje. Sběr dat přitom neustále pokračuje.
V Iráku vybudovali Američané ještě rozsáhlejší informační systém, v němž jsou biometrická data o 2,2 milionech Iráčanů a Iráčanek.
Zanesen je do ní každý čtvrtý bojeschopný muž.
Vše v reálném čase
Biometrické údaje v databázích sestávají z digitálního scanu očních duhovek a otisků prstů a také z fotografie obličeje.
V Iráku a v Afghánistánu se odebrání biometrických údajů musejí podrobit všichni zadržení a vězni a dále také všichni zdejší obyvatelé, kteří se ucházejí o práci pro vládu.
Nejpřísnější pravidla platí pro toho, kdo chce vstoupit do armády nebo policie, případně pracovat na amerických základnách.
Ten, kdo by se chtěl v Iráku nebo Afghánistánu vyhnout riziku, že ho někdo vyzve, aby poskytl své biometrické údaje, nesmí vytáhnout paty z rodné vesnice a nesmí chtít od vlády žádnou službu.
Systém je tak efektivní, protože umožňuje to, co bylo ještě relativně nedávno pouhým snem - během několika sekund projít biometrické charakteristiky milionů lidí a porovnat je se znaky hledané nebo prověřované osoby.
Stačí k tomu malé přenosné digitální zařízení, s nímž může bez problémů pracovat kterýkoli voják i na tom nejvzdálenějším kontrolním bodu.
Když například na jaře uteklo z afghánské věznice Sarposa téměř 500 tálibů, během několika dnů jich bylo na různých kontrolních stanovištích a hraničních přechodech díky biometrii znovu pochytáno pětařicet.
Miliardy dolarů
Americká armáda si systém poprvé vyzkoušela na svých základnách na Balkáně po roce 2000. Skutečného rozšíření se však dočkal až v Iráku po roce 2004.
Americká námořní pěchota například oddělila město Fallúdžu, jež bylo základnou povstalců, od okolního světa hradbou, a pak začala dovnitř a ven pouštět jen toho, kdo se podrobil odebrání biometrických charakteristik.
Pentagon hodlá vydat na biometrické programy do roku 2015 celkem 3,5 miliardy dolarů. Generál David Petraeus, který velel americkým jednotkám v Afghánistánu, tuto technologii podle listu The New York Times přímo opěvuje.
Biometrie totiž umožňuje nejen odlišit povstalce z Tálibánu od obyčejné populace, v které se snaží skrýt.
Je velkou zbraní v rozbíjení záškodnických buněk, které vyrábějí a umisťují u silnic výbušná zařízení. Právě ta znamenají pro životy amerických vojáků v Iráku a Afghánistánu největší hrozbu.
Z objevené bomby, ze zbytků po jejím výbuchu a z celé řady dalších věcí, například lepicí pásky používané v podomácku vyrobených náložích, se dají získat otisky prstů.
Ty pak mohou být porovnány s centrální databází, v níž jsou biometrické charakteristiky podezřelých, například lidí, kteří byli již dříve z nějakého důvodu na čas zadrženi, nebo o nichž se ví, že jsou militantní islamisté.
