Posun v Dárfúru. Válkou zmítaný region se blíží míru

Zdeněk Mihalco
8. 2. 2010 19:32
O situaci jednají po dlouhou dobu znesvářené strany: prezidenti Čadu a Súdánu
Súdánský prezident Umar Hasan Ahmad Bašír (vlevo) vítá na chartúmském letišti čadského presidenta Idrisse Débyho
Súdánský prezident Umar Hasan Ahmad Bašír (vlevo) vítá na chartúmském letišti čadského presidenta Idrisse Débyho | Foto: Reuters

Chartúm - Čadský prezident Idriss Déby v pondělí poprvé od roku 2004 přicestoval do sousedního Súdánu, aby jednal s tamním prezidentem Umarem Hasanem Ahmadem Bašírem. Návštěva přichází v době zlepšujících se vzájemných vztahů, kdy obě země uzavřely dohodu o kontrole vzájemné hranice.

Vztahy mezi těmito státy jsou přitom podstatné pro vývoj v příhraničním súdánském regionu Dárfúr, kterým v posledních letech zmítala válka. Ke střetům docházelo také na čadské straně hranice.

Prezidenti obou zemí se vzájemně obviňovali z podpory povstaleckých skupin. Někteří odborníci na dění v oblasti situaci označili za takzvanou „proxy válku", kdy proti sobě bojují státy skrze vzbouřence.

Mnozí analytici upozorňují, že dlouhodobé řešení dárfúrského konfliktu není možné právě bez normalizace vztahů Čadu a Súdánu, která by navíc přispěla ke zlepšení situace dárfúrských uprchlíků a humanitárních pracovníků v utečeneckých táborech. Ty se převážně nacházejí právě v oblasti čadsko-súdánské hranice.

Pohraniční hlídka má zabránit podpoře povstalců

Ke zlepšení vztahů dochází krátce před súdánskými národními volbami a parlamentními volbami v Čadu, které se mají uskutečnit v listopadu.

Problémem dárfúrského konfliktu zůstává vysoký počet uprchlíků přebývajících v utečeneckých táborech
Problémem dárfúrského konfliktu zůstává vysoký počet uprchlíků přebývajících v utečeneckých táborech | Foto: Reuters

Vztahy mezi oběma zeměmi se naposledy výrazně zhoršily po spektakulárních povstaleckých operacích v roce 2008, kdy se vzbouřenci dostali až do hlavních měst obou států. Vlády se vzájemně obvinily z organizace těchto akcí.

„Budou se konat seriózní diskuse usilující o dosažení konečného řešení (těchto) témat," cituje nyní tisková agentura Reuters súdánského ministra zahraničí Denga Alora.

Před několika dny státy uzavřely dohodu o rozmístění společných pohraničních kontrol, které by měly kontrolovat právě možnou podporu povstaleckých hnutí na území souseda.

Podle tiskové agentury AFP bude pohraniční stráž sestávat z 3000 lidí, každá země vyšle polovinu. Hlídka by měla začít fungovat během několika týdnů, první půlrok má jednotce velet súdánský důstojník.

Mírová jednání: konečná dohoda zatím chybí

Situace v Dárfúru se v poslední době stabilizovala. Počet útoků výrazně poklesl a vedoucí mise OSN v regionu v minulém roce prohlásil, že z války se stal konflikt nízké intenzity

Foto: Aktuálně.cz

V Egyptě se v březnu bude konat konference, která by se měla zabývat rekonstrukcí poničeného regionu. V katarském Dauhá pokračují mírová jednání povstaleckých skupin a vlády, průlomové dohody však zatím nebylo dosaženo. V Dárfúru je aktivní řada jednotlivých skupin rebelů, což jednání komplikuje.

Válka povstaleckých skupin se súdánskou armádou a jí podporovanými ozbrojenými jednotkami v západosúdánském Dárfúru začala v roce 2003. Údaje o počtu obětí konfliktu se značně liší. Súdánská vláda udává 9 tisíc mrtvých, většina západních médií a neziskových organizací informuje, že na následky konfliktu zemřelo 200 - 450 tisíc lidí a více než dva miliony lidí špatná bezpečnostní situace přiměla k útěku z domovů.

Na súdánského prezidenta Bašíra vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykač kvůli obvinění z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. 

Riziko v Súdánu: Spory severu a jihu země

Někteří specialisté na dění v oblasti upozorňují, že by i přes stabilizaci situace v regionu Dárfúr měla na dění v Súdánu měla směřovat zvýšená pozornost mezinárodního společenství, protože země prochází klíčovým obdobím mírového procesu.

V Súdánu nyní probíhá předvolební kampaň. Na snímku kandidát opoziční strany Súdánské lidové osvobozenecké hnutí (SPLM) Jásir Arman
V Súdánu nyní probíhá předvolební kampaň. Na snímku kandidát opoziční strany Súdánské lidové osvobozenecké hnutí (SPLM) Jásir Arman | Foto: Reuters

V roce 2005 ukončila mírová dohoda více než 20 let trvající občanskou válku mezi převážně muslimským severem a převážně křesťanským a animistickým jihem země. Součástí dohody je příslib, že se v zemi bude konat referendum o samostatnosti nyní autonomního Jižního Súdánu. To se má uskutečnit příští rok.

V oblasti na pomezí Jižního a Severního Súdánu, která je bohatá na ropu, dochází k častým nepokojům. V loňském roce při střetech v této části země zahynulo podle AFP přes 2500 lidí a 350 tisíc lidí uteklo ze svých domovů.

Situaci v Súdánu komplikuje i fakt, že na jihu země v posledním roce - zejména kvůli suchu -několikanásobně přibylo lidí potřebujících potravinovou pomoc - podle Světového programu pro výživu (WFP) ji nyní potřebuje více než polovina obyvatel Jižního Súdánu. Riziko znovuvypuknutí vážnějšího konfliktu podporuje i přítomnost značného počtu zbraní mezi civilisty.

Na letošní duben jsou navíc naplánovány po 24 letech první celonárodní volby za účasti více politických uskupení, které už nyní vyvolávají spory. Zprostředkovatelé dárfúrských mírových rozhovorů nyní usilují, aby zásadní mírové dohody mezi vládou a povstalci bylo dosaženo ještě před volbami.

 

Právě se děje

před 31 minutami

Írán odškodní rodiny cizinců, kteří zemřeli při sestřelení ukrajinského letadla

Teherán souhlasí s odškodněním rodin cizinců, kteří zemřeli v lednu při zkáze ukrajinského dopravního letadla sestřeleného Íránem. Dnes to podle agentury AP prohlásila švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová. Sestřelení letadla 8. ledna krátce po startu z teheránského letiště si vyžádalo životy všech 176 lidí na palubě. Írán se po třech dnech přiznal, že jeho armáda ukrajinské letadlo neúmyslně a v důsledku lidské chyby sestřelila.

"Podepsali jsme dohodu o vzájemném porozumění, že budeme nyní společně s Íránem vyjednávat o odškodnění, o kompenzacích pro příbuzné obětí," řekla Lindeová švédské tiskové agentuře TT. Na otázku, zda Írán skutečně vyplatí odškodné, Lindeová odpověděla, že o tom není pochyb.

Švédsko s Kanadou, Ukrajinou, Británií a s Afghánistánem postupují společně s cílem vymoci na Íránu odškodné. "Očekáváme, že velmi brzy budeme mít první vyjednávání s konkrétními výsledky," řekla šéfka švédské diplomacie.

Další zprávy