Dolní komora dnes schválila katalánskou "ústavu" poměrem 189 ku 154 hlasům. Proti vládním socialistům, kteří Statut podporovali, se postavila opoziční Lidová strana a paradoxně také separatistická Katalánská republikánská levice.
Lidovci tvrdí, že nový základní katalánský zákon ohrožuje jednotu španělského státu, katalánským radikálům je zase schválený Statut málo, a požadují daleko větší nezávislost.
Infobox
KATALÁNSKO
- získalo autonomii společně s Baskickem v roce 1979 po schválení prvního Statutu
- hlavní město: Barcelona
- obyvatelstvo: 7 milionů (16,9 procent Španělska)
- HDP: 18,4 procent španělského
- oficiální jazyky: katalánština, španělština, v části aranéština
Vládní socialisté spokojeni
Naopak předseda katalánské regionální vlády Pasqual Maragall dnes po hlasování řekl, že se cítí "uspokojen" hlasováním parlamentu. Maragall za to vděčí především svému stranickému kolegovi, premiérovi José Luisovi Zapaterovi, který jej pomohl prosadit.
Znění Statutu doznalo díky podpoře vládních socialistů oproti původnímu návrhu jen drobné změny. Katalánský parlament schválil návrh Statutu velkou převahou hlasů loni na konci září.
Peníze, pravomoci, jazyk
Katalánci chtějí především platit méně peněz do španělského rozpočtu - tvrdí, že vydělávají více než zbytek Španělska a že na něj chtějí přestat doplácet.
Statut tak počítá s tím, že část daní vybraných v tomto regionu v něm také zůstane včetně vlastní finanční správy. Region by měl mít nezávislé soudnictví a rozhodovat například o imigrační politice.
Statut mluví také o jazyku, který je silnou součástí tamní regionální identity. Katalánština má být vlastním jazykem, který musí každý znát. I když španělština zůstává oficiálním jazykem, katalánština má být upřednostněna jak na úřadech, tak v médiích.
Autonomie, kterou Španělsko svým jednotlivým "provinciím" poskytuje, přitom není stejná. Největší faktickou nezávislost na madridské vládě má právě Katalánsko, Baskicko a Galície, které mluví vedle španělštiny převážně svými samostatnými jazyky.
Katalánsko však v případě schválení Statutu bude mít autonomii daleko větší.
Katalánci Baskům: Jde to politicky
BBC připomíná, že úspěšná politická jednání o autonomii Katalánska možná stojí za vyhlášením příměří teroristickou organizací ETA, která bojuje za větší nezávislost dalšího španělského regionu - Baskicka.
Případ "nezávislejšího" Katalánska totiž dokazuje ostatním regionům, že větší nezávislost na centrální vládě je možná i beze změny španělské ústavy.
Španělská legislativní rada totiž souhlasila s jedním ze sporných bodů nového katalánského Statutu. Dokument totiž hovoří o Kataláncích jako o "národu". S tím naprosto nesouhlasí opoziční lidovci.
Opozice: Je to konec jednotného Španělska
"Jsme na začátku konce státu, který si Španělé vytvořili v roce 1978," prohlásil šéf nejsilnější opoziční Strany lidové Mariano Rajoy. Tvrdí, že Statut Katalánska je protiústavní a z unitárního státu vytváří konfederaci nezávislých států.
Lidovci také podali stížnost u španělského ústavního soudu a požadují, aby jej prohlásil za neslučitelný s ústavou. Představitelé Španělské socialistické strany ale naopak tvrdí, že nový Statut Katalánska Španělsko nerozbije a že je naprosto v souladu s ústavou.
Dokument musí ještě po dnešním poslaneckém "ano" posoudit senát. Tam se ale senátoři za Katalánsko pokusí text ještě změnit: chtějí do něj vrátit přesun správy barcelonského letiště El Prat ze státních do katalánských rukou. V takovém případě půjde text do sněmovny ještě jednou.
Po hlasování ve španělském kongresu čeká Statut ještě opětovné schvalování v katalánském parlamentu a následně také referendum v tomto autonomním regionu. Pokud vše půjde tak jako dosud, Katalánci půjdou o své nové regionální "ústavě" hlasovat už v červnu.
