Portugalci přemáhají krizi návratem k zemědělství

Zahraničí Reuters Zahraničí, Reuters
2. 5. 2012 5:30
Z měst odchází obrovský počet lidí. Láká je volná půda na venkově
Foto: Reuters

Lisabon - Rozladění z nenaplněných snů ve městech, otrávení z vládních škrtů a naštvaní ze stavu ekonomiky, odcházejí Portugalci ve stále rostoucím počtu na venkov.

Jedním z nich je José Diogo. Roky pracoval v Lisabonu jako technický poradce ve společnosti, která zpracovávala maso. Když jeho zemi zasáhla v roce 2009 dluhová krize, měl už toho dost. Odešel obdělávat půdu po otci a vůbec toho nelituje.

"Bral jsem to jako příležitost," říká v rozhovoru s Reuters na verandě svého kamenného farmářského domku. V dálce jsou vidět jablečné sady a pole pro tři desítky krav.

Půda? Priorita

Portugalská vláda takový přístup vítá. V únoru zahájila projekt, jehož výsledkem bude zmapování nevyužitých parcel, jež jsou bez majitele. Zájemcům pak půdu nabídne k pronájmu. Dalším krokem jsou daňové úlevy. Každý, kdo půdu nevyužívá a pronajme ji farmářům, ušetří.

Úřady odhadují, že takto pomůžou zušlechtit 1,5 milionu hektarů. "V těžkých časech jde o dobrou příležitost pro lidi, kteří potřebují stabilní příjem," argumentuje ministr zemědělství Assuncao Cristas.

"Portugalsko dramaticky mění svůj vztah k půdě," dodal pro Reuters ministr. "Existuje hodně lidí, kteří se chtějí vrátit na venkov a investovat tam."

Ve srovnání s dobou v polovině 80. let, kdy země vstoupila do EU, jde o výrazný obrat. Začlenění do evropského společenství šlo ruku v ruce s růstem v oblasti služeb a průmyslu. Ekonomiku tradičně táhla dvě největší města - Lisabon a Porto.

Foto: Reuters

Místní zemědělství vždy bylo chronicky zaostalé a lví podíl na tom má i vojenská diktatura, kterou se podařilo svrhnout až v roce 1974. Ta sice prosazovala kolektivizaci v sovětském stylu, o efektivní výnosnosti ale nemohla být řeč.

I tak zde má produkce korku, vinařství, lesní průmysl, pěstování oliv a zpracovávání potravin dlouhou tradici. Odvětví od začátku krize zaznamenalo 17procentní růst. Z potravin se navíc za poslední roky stala s 1,2 miliardy eur druhá nejvýnosnější položka exportu.

Stovky zájemců

Život na farmě není jediné, co lidi láká do vnitrozemí. V zapadlé oblasti Tras-os-Montes mají mnohem větší ambice. Frederico Lucas tam odešel z hlavního města, aby založil poradenskou společnost Noví osadníci. Snaží se pomáhat lidem v založení nového byznysu.

S dotacemi z kraje láká vhodné kandidáty, kteří by se na venkově chtěli usadit. Radí jim s ekonomickými plány, pomáhá rodinám se stěhováním, otvírá jim dveře do místní ekonomiky a také jim radí, jak nejlépe překonat úřednické překážky.

Za každou novou rodinu dostává od Tras-os-Montes 3600 euro. Lucas tvrdí, že poptávka zdaleka převyšuje nabídku. V databázi má více než tisícovku přihlášek. Už sem přesunul 32 rodin, do konce roku jich přijde dalších 30.

Foto: Reuters

"Jakmile vláda v říjnu oznámila, že státním zaměstnancům ubere na platech, začaly se žádosti hromadit," říká.

Lucas z krize viní roky nedbalého utrácení, dobu, kdy čerpání peněz bylo velmi jednoduché. Miliardy eur putovaly z Evropské unie do portugalské infrastruktury: do dálnic, knihoven, škol nebo nemocnic. Tvrdí, že málokterá z těchto staveb našla komerční využití.

"Infrastruktura je postavená. Často jsme ale čerpali peníze na nevhodné projekty," stěžuje si. Kancelář si zařídil v knihovně, ve městě Alfandega da Fe. Podle něj jde o ukázkový příklad mrhání dotacemi.

Hlavně ušetřit

Mezi těmi, kteří se přestěhovali, je i Patricia Guimaraesová. Na konci roku z Bragy přišla s manželem do stejného města, kde má teď Lucas kancelář. Založili tu společnost Monte Mel (Medový kopec). Malým farmářům pomáhají prodávat jejich produkty přes internet.

"Jsme tu výrobcům mnohem blíž a všude kolem je vše čerstvé. Je to mnohem praktičtější, než kdybychom byli ve městě," říká Patricia.

Luis pracuje jako IT odborník, přestěhování do vnitrozemí podle něj prospělo všem. 

"Města jako Lisabon a Porto jsou už vyčpělá. Hodně lidí přemýšlí o emigrování do zahraničí. Proč to ale dělat, když zajímavou alternativu máme i tady, v Portugalsku," tvrdí.

Lisabon a Porto v posledních deseti letech ztratily 3 a 10 procent populace. Lidé se stěhují buď do zahraničí, nebo na venkov. Lákají je hlavně nižší životní náklady. 

Průměrný nájem v Alfandega da Fe stojí zhruba 300 euro. V hlavním městě musí člověk přihodit ještě pětistovku.

Největší městská zahrada v Evropě

Portugalská metropole se snaží jít s dobou a přání svých obyvatel vyhovět. Kdo nehledá absolutní proměnu životního stylu, může si od lisabonské radnice pronajmout malý kus půdy na okraji města.

Plán nalákal už stovky lidí. Pěstování zeleniny má v zemi, kde vládne 14procentní nezaměstnanost, jasné výhody. 

Dvaasedmdesátiletý Joao Fernandes na jednom z takových pozemků žije. Je to zelený ráj v Quinta da Granja, přestože nedaleko stojí jedno z největších evropských nákupních center a také stadion Benfica Luz pro 65 tisíc diváků.

Foto: Reuters

"Měsíčně ušetřím 150 euro. Vše, co potřebuji, mám tady," říká bývalý kuchař Fernandes.

Pronájem políčka stojí ročně 50 až 80 eur. Náklady na semena, nářadí a hnojiva si každý platí sám. Ke 150metrovému pozemku patří ještě dřevěná chatka. Přístup k vodě je v ceně. 

"Pěstuji fazole, rajčata, hrách, brambory a zelí. Vše je určeno pro osobní spotřebu, pro mne samotného, moji ženu a dva syny," vysvětluje Fernandes.

Radnice plánuje, že na kraji Lisabonu takto postupně vytvoří jednu z největších městských pěstíren zeleniny v Evropě. Zájemci o pronájem se můžou ozvat do konce roku.

Jak říká jeden ze členů městské rady a zároveň vedoucí celého projektu Jose Sa Fernandes, políčka mají blahodárný vliv na lidskou psychiku a hlavně jim pomůžou finančně.

"Krize nás nutí, abychom se začali starat. Nezaměstnanost roste a stejně tak stoupá i poptávka. Je to dobrá cesta, jak překonat pocit úzkosti," uzavírá Sa Fernandes.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Inter nedokázal překonat Miranteho, s AS remizoval 0:0

Fotbalisté Interu Milán remizovali v 15. kole italské ligy s AS Řím 0:0 a v čele tabulky mají dvoubodový náskok před mistrovským Juventusem. Ten nastoupí proti Laziu v sobotu. Inter, soupeř pražské Slavie v Lize mistrů, bodoval v Serii A poosmé za sebou.

Inter měl převahu a řadu šancí, ale pokaždé narazil na brankáře hostů Antonia Miranteho. Šestatřicetiletý gólman v sedmé minutě nedovolil skórovat Romeluovi Lukakuovi, v závěru prvního poločasu Marcelo Brozovič římskou branku přestřelil. Mirante pak na začátku druhé půle zneškodnil i střelu Matíase Vecina, neprosadil se ani Lautaro Martínez.

Před zápasem vyvolal velké pozdvižení deník Corriere dello Sport, který dal na první straně k fotografiím hráčů tmavé pleti Chrise Smallinga z AS a Lukakua titulek "Black Friday". List byl obviněn z rasismu, jeho představitelé nicméně na tomto spojení nic špatného neshledali.

Další zprávy