Kyjev - Nově zvolený ukrajinský prezident Petro Porošenko se ještě nedávno chtěl stát kyjevským starostou. V pohnuté revoluční době lidem sliboval, že v hlavním městě opraví dlažbu, která se v době střetů stala "zbraní" revolucionářů. Nebo stadion Dynamo, u něhož zuřila krvavá zimní bitva.
Martin Novák o ofenzivě v Doněcku
Separatisté jsou útokem ukrajinské armády v Doněcku vyděšeni, tak tvrdý úder nečekali, říká v rozhovoru pro Drtinová Veselovský TV redaktor zahraniční rubriky Aktuálně.cz Martin Novák.
A vysvětluje, proč se úterní krvavá bitva o doněcké letiště na východě Ukrajiny stala zlomem v rusko-ukrajinské krizi.
Místo toho mu voliči vystrašení válkou a vleklou nestabilitou svěřili opravu celé země, když jej zvolili prezidentem. Přestože patří mezi nejbohatší Ukrajince a byl součástí minulého režimu, vnímají ho jako "tak trochu jiného oligarchu".
Mimo proslulého "čokoládového království" Roshen Porošenko vlastní loděnice, automobilky a je také označován za mediálního magnáta. Televizní kanál svého času založil na podporu oranžové revoluce a na rozdíl od čokoládovny jej prý nemíní prodávat.
"Jeho byznys je jiný. Nesoustřeďuje se na ropu a plyn jako většina ukrajinských oligarchů. Vyrábí bonbóny, auta, autobusy. Podporuje vlastně domácí průmysl," říká politolog Vadym Karasjov. Podle něj "země potřebuje manažera, který ji rychle vytáhne z krize".
Vydrží?
I když Porošenko přesvědčivě zvítězil v prvním kole, zdaleka nemá vyhráno. Obyvatelstvo se sice stmelilo v obavách před vnější hrozbou, pouto je ale křehké. Ukrajina dál zuřivě bojuje o udržení celistvosti země, stojí před ekonomickým kolapsem a ani vnitřní politické poměry nejsou zrovna dokonalé.
Analytici tak nevylučují, že nová hlava státu je pouze dočasná.
"Ať už zvítězil kdokoli, je to pro Ukrajinu jen přechodný prezident. Možná že po únorové revoluci Ukrajinu čeká říjnová. Možná opět budeme předčasně volit prezidenta. To je ale přirozené. Nepřirozené by bylo myslet si, že volby udělaly tečku v dějinách Majdanu," píše v komentáři pro Radio Svoboda Pavlo Kazarin.
Porošenko vyhrál i v Česku
V Praze a Brně nakonec volilo přes 5300 z cca 16 000 zaregistrovaných voličů. Většina lidí v Česku - podobně jako na Ukrajině - zvolila Petra Porošenka.
"Vede s 2735 hlasy, na druhém místě je Oleh Ljaško s 629 hlasy a na třetím Julija Tymošenková, pro kterou hlasovalo 318 voličů," řekl Aktuálně.cz předseda pražské volební komise Taras Kostjuk.
Zatímco při předloňských parlamentních volbách slavili výhru nacionalističtí kandidáti, teď u českých Ukrajinců propadli. Představitel strany Svoboda Oleh Ťahnybok získal pouhých 103 hlasů a nedostal se ani do pětice nejsilnějších.
"Oblíbenec" ruské propagandy Dmytro Jaroš ze strany Pravý sektor obdržel 72 hlasů.
Gratulanti Porošenkovi připomínají, že by neměl zapomínat právě na Majdan.
"Jménem vlády blahopřeji Petru Oleksijovyči. Jsem přesvědčen, že nový prezident, vláda a parlament podniknou všechno, co ukrajinský lid očekává a kvůli čemu stál na Majdanu," uvedl úřadující premiér Arsenij Jaceňuk.
Na rozdíl od něj byl Porošenko spíš v pozadí revoluční vlny, i když - jak tvrdil - zásoboval protestující jídlem, vodou a dřevem. Takových sponzorů tam ale bylo víc.
Přestože mu lidé dali přednost před aktivisty, chybí mu "kredit Majdanu".
Hra podle starých pravidel
Když průzkumy veřejného mínění začaly letos v březnu nevýrazného politika favorizovat, někteří politologové kroutili hlavou, a dokonce jej podezřívali, že si příznivé preference zaplatil.
"Nepodnikl nic, co by si zasloužilo pozornost," komentoval překvapivý úspěch pozapomenutého politika kyjevský analytik Ivan Lozovyj. Porošenko sice působí v politice přes patnáct let, avšak v uplynulých letech se stáhl a jeho hlavní ambicí ještě nedávno bylo už zmiňované místo šéfa kyjevské radnice.
O to ovšem několik let neúspěšně bojoval také někdejší boxerský šampion Vitalij Kličko. Prozřetelná "dohoda" nakonec oběma politikům prospěla. Bývalý boxerský šampion se stal starostou a jeho potenciální soupeř ovládl celou zemi.
Podle Jurije Romanenka ze Střediska politické analýzy ovšem Porošenko může dopadnout jako bývalý prozatímní premiér carského Ruska Alexandr Kerenskij, kterého smetla bolševická revoluce v roce 1917. "Země očekává změny. On (Porošenko) však hraje podle starých pravidel," uvedl podle serveru hvylya.org.
To podle něj nakonec může způsobit sociální výbuch a vést k další etapě revoluce, na jejíž vlně přijdou noví vůdci.
"Infekce Roshen"
Nejen kritická situace na jihovýchodě země, ale i personálie budou pro nového prezidenta tvrdou zkouškou. Zatím není zcela jasné, kde nový prezident bude hledat spojence.
Přinejmenším nacionalisté už proti němu brojí. "Lidi zasáhla infekce Roshen. Je to národní sebedestrukce způsobem masochismu," komentovala hromadné hlasování pro Porošenka poslankyně ze strany Svoboda Iryna Farionová.
Podle ní je "nerozum" vybrat prezidentem člověka, který zakládal Stranu regionů, jež vynesla svého času k moci bývalého prezidenta Viktora Janukovyče. A který pracoval jako ministr ekonomiky v proruském kabinetu.
Zatímco předák strany UDAR Vitalij Kličko dosedl do křesla starosty a Jaceňuk ze strany Vlast je premiérem, předák Svobody Oleh Ťahnybok, jenž byl jedním z hlavních řečníků Majdanu, v prezidentských volbách propadl. Nacionalisty překvapivě vytlačil populistický poslanec Oleh Ljaško, který byl považován za jakousi "volbu proti všem".
Petr Drulák o Ukrajině
Kdy se ukrajinská armáda stáhne ze Slavjansku či Doněcku? Sledujte aktuální rozhovor s Petrem Drulákem na Drtinová Veselovský TV.
"Armáda může skončit, až bude klid," říká náměstek ministra zahraničních věcí.
Nad jeho projevy se leckdo pousmál. Jako předvolební "argument" třeba nasadil vidle, které měly být symbolem národního odporu.
Prezidentské volby ukázaly, že radikální nacionalisté, kteří byli hybnou sílou Majdanu, nemají ve společnosti prakticky žádnou podporu. O kterou parlamentní sílu se nový prezident naopak opře, ale přesto není jasné.
Vlastní stranu nemá a na stávající politické síly se sotva může spolehnout. Od své soupeřky Julije Tymošenkové se gratulací nedočkal a spojení se Stranou regionů by ho v očích voličů zdiskreditovalo. Pravděpodobně tak co nejdříve vyhlásí parlamentní volby. Ty však mohou přinést i přehodnocení úlohy prezidenta v zemi.
