Haag, Stockholm - Když v roce 2000 přizval lidovecký kancléř Wolfgang Schüssel do vlády Rakouskou svobodnou stranu (FPÖ), proslulou radikálními recepty na řešení přistěhovalecké otázky i hanlivými výroky na adresu židů, vyvolal tím v Evropské unii pobouření a diplomatický bojkot Vídně.
Ostře protievropská Severní liga ohánějící se heslem "Itálie Italům" je nedílnou součástí konzervativně-liberálních kabinetů premiéra Silvia Berlusconiho od chvíle, co na Apeninském poloostrově padly počátkem 90. let tradiční formace ovládající poválečnou politickou scénu v zemi.
Dánská lidová strana tolerující v parlamentu vládní koalici liberálů a křesťanských demokratů prosadila po volbách v roce 2007 tvrdé protiimigrační zákony.
Teď dostanou strany na pravém okraji politického spektra zásadní slovo také v Nizozemsku a Švédsku. Tamní středopravé formace se nedokázaly dohodnout na vládě se sociálními demokraty a před velkou koalicí daly přednost tiché podpoře od uskupení, od nichž ještě více napravo stojí už jen neonacisté.
Nizozemská Strana pro svobodu (PVV) prominentního kritika islámu Geerta Wilderse nálepku extrémní pravice ostře odmítá. Prosazuje však agendu, která je velmi podobná tomu, co hlásá francouzská Národní fronta či k čemu se před lety hlásili němečtí Republikáni.
Strach z nezaměstnanosti?
Svou politiku založily krajně pravicové strany v Nizozemsku a Švédsku na obavách části obyvatelstva čelícího s nástupem nového tisíciletí nebývalému přívalu imigrantů z muslimských zemí.
Radikální islamisty, tvořící jen nepatrný zlomek muslimských přistěhovalců, líčí jako sílu schopnou zničit kulturní a ekonomickou základnu moderní Evropy.
Jak Nizozemci, tak i Švédové a ostatně i Dánové přitom přestáli nedávnou ekonomickou krizi více než dobře. Nezaměstnanost je ve všech uvedených zemích hluboko pod unijním průměrem činícím 9,6 procenta práceschopné populace. V Nizozemsku je tento parametr dokonce na úrovni pouhých 4,5 procenta lidí v produktivním věku.
Totéž platí pro státní dluh. Zatímco průměr EU činí 73,6 procenta hrubého domácího produktu, v Nizozemsku je to 60,9 %, ve Švédsku 42,3 % a v Dánsku 41,6%. HDP v přepočtu na obyvatele je v každé z uvedených zemí o 20-30 procent vyšší, než činí evropský průměr.
Statistika agentury Frontex zabývající se pohybem osob na vnějších hranicích Evropské unie navíc ukazuje, že oproti stejnému období loňska zaznamenal v prvních třech měsících letošního roku počet přistěhovalců do EU více než třetinový pokles.
Švédští demokraté: Johnny a Jimmy
Středopravá Koalice pro Švédsko premiéra Fredrika Reinfeldta lákala do kabinetu Zelené, ti ale zůstali věrni tradičnímu spojenectví se sociálními demokraty.
Ačkoliv Reinfeldt opakovaně prohlašuje, že s "pravicovými populisty" ze strany Švédští demokraté vedenými Jimmym Äkessonem nechce mít nic společného, bez jejich podpory neprosadí nic.
Švédská ústava umožňuje pouze, aby vládní rozpočet prošel parlamentem, ačkoliv nemá podporu většiny poslanců. O tu Reinfeldtova koalice přišla právě kvůli tomu, že Äkessonova formace překročila v zářijových volbách čtyřprocentní hranici nezbytnou pro vstup do Riksdagu.
Se Švédskými demokraty bude muset spolupracovat zejména v otázce privatizace státních podílů v energetickém gigantu Vattenfall v hodnotě deseti miliard eur.
"Pokud by chtěli prodat celý Vattenfall, budeme proti, souhlasíme jen s případným prodejem podílů, které jsou v zahraničních rukou," tvrdí ekonomický mluvčí strany Johnny Skalin.
Také Švédští demokraté postavili svou politiku na obavách z invaze cizinců. Ti (a jejich potomci) dnes tvoří čtrnáct procent švédské populace. Äkessonova strana si vytkla za cíl snížit imigraci "o devadesát procent".
Vlámský zájem
Neúspěchem skončilo v pondělí v Belgii i vyjednávání vedené předsedou Nové vlámské aliance (N-VA) Bartem de Weverem. Není proto vyloučeno, že se belgičtí liberálové a křesťanští demokraté budou muset ucházet o hlasy poslanců nacionalistického Vlámského zájmu.
V Belgii sílí ale nejenom protiimigrantské nálady, nýbrž také separatismus a země podle všeho směřuje k rozdělení na vlámský sever a valonský jih.
O podporu krajní pravice nemusí zato usilovat lotyšský premiér Valdis Dombrovskis, jehož středopravý kabinet získal navzdory hospodářským těžkostem, s nimiž se pobaltská republika nyní potýká, v nedělních parlamentních volbách většinu.
Do poslaneckých lavic ale zasedne šestaosmdesátiletý veterán 19. granátnické divize SS Visvaldis Lácis, příslušník ultrakonzervativní formace Za vlast a svobodu.
Ta tvoří v Evropském parlamentu v Bruselu součást poslanecké skupiny Evropští konzervativci a reformisté (ECR). K ní se po odchodu z Evropské lidové strany připojili i čeští europoslanci z ODS.
