Chášukdží byl brutálním způsobem zabit na konzulátu v Istanbulu 2. října. Saúdská Arábie vraždu přiznala se zpožděním, původně ji popírala. Dodnes se nenašlo tělo a Rijád odmítl jakýkoli podíl korunního prince Muhammada bin Salmána. Vražda vyvolala mezinárodní skandál a napětí ve vztazích mezi Rijádem a Ankarou i západními zeměmi včetně USA.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podle listu The Washington Post dospěla k závěru, že vraždu Chášukdžího, který byl kritikem režimu v Saúdské Arábii, nařídil přímo saúdský korunní princ. CIA má k dispozici dokonce nahrávku telefonátu, ve kterém Muhammad bin Salmán dává instrukce, aby "byl Džamál Chášukdží umlčen, a to co nejdříve to bude možné", napsal již dříve turecký list Hürriyet.
Šéfka americké CIA Gina Haspelová prý naznačila, že podobná audionahrávka existuje, když v říjnu navštívila Ankaru.
"Neexistují přímé zpravodajské informace, které by spojovaly korunního prince s nařízením zavraždit Džamála Chášukdžího," prohlásil ale ve středu ministr Pompeo. Mnoho senátorů ovšem z jednání odcházelo s opačným názorem, uvedla agentura Reuters. "Nemyslím si, že byl v místnosti někdo, kdo nevěří, že je za to (princ) zodpovědný," uvedl republikánský senátor Bob Corker.
"Nemáme nezvratný důkaz, že do toho byl zapojen korunní princ, ani zpravodajské služby ani nikdo jiný," doplnil ministr obrany Mattis. Spolu s Pompeem členům Kongresu rovněž sdělili, že zamýšlené "degradování vztahů" Washingtonu s Rijádem, o kterém se v souvislosti s případem hovoří, by poškodilo národní bezpečnost USA.
Pompeo před senátory uznal, že konflikt v Jemenu, do kterého je Saúdská Arábie výrazně zapojená na straně jemenské vlády, má na svém kontě obrovské množství civilních obětí. Jak nicméně dodal, země představuje v regionu důležitou protiváhu Íránu. Právě Teherán je obviňován, že v Jemenu stojí na straně šíitských povstalců.
"V širším slova smyslu by degradování vztahů se Saúdskou Arábií bylo obrovskou chybou pro americkou národní bezpečnost a pro naše spojence," řekl šéf americké diplomacie.
Významné senátory, včetně Trumpovi blízkých republikánů, ale oba ministři nepřesvědčili, poznamenala agentura Reuters. Podle mnohých by totiž nereagování na nynější situaci vyslalo do světa "mnohem nebezpečnější vzkaz". V následném hlasování tak senátoři odsouhlasili, že se Senát může zabývat rezolucí o ukončení americké vojenské pomoci pro arabskou koalici vedenou Rijádem, která bojuje v Jemenu. Šlo nicméně jen o procedurální hlasování. Další debaty a konečné hlasování se očekává až příští týden.
Senátoři rovněž vyjádřili zklamání, že na jednání za zavřenými dveřmi nebyl přítomen nikdo ze zpravodajských služeb. Podle demokratického senátora Dicka Durbina rozhodl Bílý dům, že šéfka CIA mezi senátory nedorazí. Mluvčí CIA ale jeho slova označil za nepravdivá s tím, že Haspelové nikdo návštěvu nezakázal. Demokratický senátor Bob Menendez označil nepřítomnost zpravodajců za "ostudnou".
