Atény, Lisabon - Sto miliard eur, které dostaly od EU přislíbeny španělské banky, vyvolaly veliké rozhořčení v Řecku a Portugalsku. Obě země se cítí být poškozeny "dvojím metrem", uplatňovaným Evropskou unií.
Španělsko totiž dostane od Unie finanční pomoc ve výši sto miliard eur, nebude ale muset plnit tak přísné podmínky jako Řecko či Portugalsko. Úvěr získají pouze velké bankovní domy, peníze nebudou sloužit například k sanaci španělského státního rozpočtu, jehož plnění je ohroženo neustále narůstajícím deficitem.
Řekové, kteří v neděli rozhodují v opakovaných volbách o složení svého parlamentu, proto požadují, aby memorandum o umořování dluhu, podepsané počátkem roku mezi Aténami a Bruselem, bylo sjednáno znovu.
"Postup, který zvolila vláda v Madridu, ukazuje, že Řecko může při jednáních s EU dosáhnout víc, než doposud dosáhlo," citovala agentura Reuters šéfa pravicové Nové demokracie Antonise Samarase. Vůdce řeckých konzervativců tím narážel na fakt, že Unie odmítla poskytnout jeho zemi další úvěry, pokud beze zbytku nesplní všechny body úsporného programu, jejž před časem odsouhlasila úřednická vláda Lucase Papadimose.
"EU se připravuje na eventualitu, že nedělní volby vyhraje Koalice radikální levice (SYRIZA)," doplnil Samarase předseda Panhelénského socialistického svazu (PASOK) Evangelos Venizelos. EU totiž naznačuje, že v případě vítězství radikální levice bude muset Řecko opustit eurozónu.
Řekové vybírají z kont půl miliardy denně
Tak jednoduché to ale není.
Žádná země totiž nemůže být z eurozóny vyloučena. Řecku ovšem hrozí bankrot a tím i návrat k drachmě, pokud mu EU neposkytne další peníze. A ty již Unie slíbila.
Podmínkou jejich vyplacení je však dodržení všech bodů memoranda. Patří mezi ně i postupné propuštění 150 tisíc zaměstnanců státního sektoru.
Na výstup z eurozóny se však připravují i sami Řekové, kteří každý den ze svých bankovních kont vyberou na půl miliardy eur. EU proto zvažuje, zda nedonutí řeckou vládu, aby stanovila horní hranici částky, kterou je možné z konta stáhnout, a zda nezablokuje bankovní převody do zahraničí.
Zůstává navíc navýsost sporné, zda stomiliardová pomoc španělským bankám zachrání zemi před pádem do dluhové spirály. V pondělí ratingová agentura Fitch snížila hodnocení dvou bankovních domů, BBVA a Banco Santader, z hodnoty A na BBB+ s negativním výhledem.
Stejné emoce jako v Řecku, zavládly v Portugalsku, další zemi, která od EU dostala finanční úvěr s nízkým úrokem výměnou za tvrdé rozpočtové škrty.
"Portugalsko musí dostat stejné podmínky jako Španělsko tak, aby v Unii nebyly žádné země první a druhé kategorie," tvrdí šéf opoziční Socialistické strany Antonio Seguro.
První krok k bankovní unii
Portugalský premiér, předseda konzervativní Sociálnědemokratické strany Pedro Passos Coelho, se snaží situaci zklidnit a upozorňuje, že je zapotřebí nejdříve vyčkat, s čím přesně bude finanční pomoc Španělsku spojena.
Portugalsko je ale podobně jako Irsko, které pomoc od EU přijalo před dvěma roky, podle všeho z nejhoršího venku. Úsporný kurz vlády v Lisabonu vedl k tomu, že deficit státního rozpočtu klesl z 9,8 procenta HDP v roce 2010 na loňských 4,2 procenta.
Bylo to nejenom pod úrovní 5,9 procenta dohodnutých s EU, tento výsledek překonal dokonce i rozpočtový cíl čtyřapůlprocentního deficitu stanoveného na letošní rok.
Za "první krok k bankovní unii EU", kterou propaguje předseda Evropské komise José Manuel Barroso, označil na druhé straně pomoc Španělsku nový francouzský ministr financí Pierre Moscovici.
"Je to okamžik, kdy Evropané musejí definovat rámec pro úplnou konsolidaci eura v politické, rozpočtové, ale i v sociální rovině," zdůraznil nový šéf státní pokladny.
Máte už jen tři měsíce
Do stejné situace jako Španělsko se může dostat také Itálie, která tento týden předložila nová čísla potvrzující obavy z mimořádně špatné hospodářské bilance za uplynulý rok, navíc se špatným výhledem na letošek.
Rakouská ministryně financí Maria Fekterová italskému premiérovi Mariu Montimu proto v úterý předhodila, že jeho země může již brzy požádat EU o finanční pomoc. To ale Monti striktně odmítl a Fekterová následně prohlásila, že její slova byla jen "špatně interpretována".
Podle agentury Fitch se italská ekonomika nachází v lepším stavu než španělská také z toho důvodu, že deficit státních financí je mnohem nižší.
V pondělí nicméně úroky z desetiletých italských dluhopisů dosáhly kritické hranice šesti procent. Španělské obligace se v současnosti prodávají s úrokem téměř sedmiprocentním.
Do problémů se zjevně dostává také Kypr. V pondělí totiž ministr financí Vasos Siarlis naznačil, že také jeho země může požádat EU o pomoc. Vzhledem k malému objemu kyperské ekonomiky (17,5 miliardy eur, tedy asi 0,14 procenta HDP Evropské unie), to ale celkovou situaci v eurozóně nijak neovlivní.
Pouhé "tři měsíce času" mají ti, kdo se snaží euro zachránit, alespoň podle ředitelky Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeové. Šéfka MMF se takto vyjádřila v rozhovoru pro televizní stanici CNN. Totéž tvrdil nedávno finančník George Soros.
Lagardeová ale netvrdí, že padne euro. Podle ní je však více než pravděpodobné, že dojde k rozdělení na "dvourychlostní Evropu".
Hospodářsky silné země, jako je Německo, Benelux a skandinávské státy, se semknou okolo společné měny, Řecko se zřejmě vrátí k drachmě, zatímco Španělsko a Itálie budou balancovat někde na pomezí.
