Varšava - Polská konzervativní vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) nepropadla sváteční náladě a rekordním tempem mění polské zákony.
Konzervativci vedení Jaroslawem Kaczyńským po říjnovém vítězství začali rychle prosazovat svůj program nazvaný "Dobrá změna", kterým chtějí po vzoru maďarského premiéra Viktora Orbána potlačit dosud vládnoucí liberály a pojistit si moc nejen ve státních institucích, ale i v kulturní a názorové sféře.
Spor první: kontrola televize a rozhlasu
Poslanci PiS se rozhodli umlčet veřejnoprávní média. Ve středu večer Dolní komora polského parlamentu schválila novelu zákona, která umožní nové vládě dosadit do vedení televize a do rozhlasu své lidi.
Až dosud byly řídící funkce a dozorčí rady obsazovány na základě veřejných konkurzů. Novela, jejíž přijetí vládní poslanci oslavili bouřlivým potleskem, prošla poměrem hlasů 230 ku 152.
"To není mediální zákon, to je kádrový zákon," reagovala Urszula Augustynová z nejsilnější opoziční strany Občanská platforma (PO).
"Za pár dnů se v Polské televizi a v Polském rozhlasu mohou objevit noví šéfové," předpověděl před hlasováním liberální list Gazeta Wyborcza. "Malá novela může přinést velké změny," upozornil.
Cílem PiS je v řádu několika měsíců postupně změnit veřejnoprávní instituce v "národní média". O jejich vedení a směru má rozhodovat nový orgán - Rada národních médií. Vybírat ji budou Sejm, Senát a prezident. Všechny tyto instituce ovládají konzervativci.
Spor druhý: zkrocení ústavního soudu
Sporu o veřejnoprávní televizi a rozhlas předcházela hádka o ústavní soud.
Prezident Andrzej Duda nevyslyšel varování z Evropy a před vánočními svátky podepsal schválenou novelu zákona o ústavním soudu. Publikována byla hned v úterý, a tudíž už platí. Kromě jiného nařizuje, že soud může rozhodovat jen v plné sestavě. Přítomno musí být nejméně 13 z 15 soudců (dosud to bylo devět) a rozhodnutí musí být schválena dvoutřetinovou většinou.
Ústavní soud novou změnu odmítá. A 12. ledna má rozhodovat o nových pěti ústavních soudcích, které konzervativci ovládaný parlament jmenoval v listopadu.
Opozice proti novele protestuje a také z Bruselu se ozývají hlasy, že změna ústavního soudu může znamenat ohrožení právního státu v Polsku. Někteří experti tvrdí, že soud se nemusí novým zákonem řídit a rozhodovat nadále přímo podle ústavy.
Odborníci očekávají, že tímto sporem je ústavní soud, který Jaroslaw Kaczyński považuje za hlavní překážku pro svoji vládu, na dlouhou dobu de facto paralyzován. V roce 2016 vyprší funkční období dalším dvěma ústavním soudcům, a PiS tak může postupně vyměnit většinu členů tribunálu.
Spor třetí: nová bankovní daň
Třetí zásadní změna zasáhne banky a pojišťovny. Ty budou - podle zákona schváleného v noci na středu - platit novou daň ve výši 0,44 procenta hodnoty jejich aktiv. Z daně jsou vyňaty státní dluhopisy. Zákon začne platit od 1. února.
Ze získaných peněz chce PiS, která má v parlamentu nadpoloviční většinu poslanců, financovat své sociální sliby, především příspěvek na druhé a další dítě ve výši 500 zlotých měsíčně (přibližně 3250 korun).
Do rozpočtu ale podle prvních odhadů nepřijde o mnoho víc peněz. Banky, které mají ve svém portfoliu velký podíl státních obligací, totiž budou platit nižší daně. Podle analýzy think tanku Polityka Insight půjde především o Citi Handlowy a ING Bank Slaski, dcery velkých bankovních skupin Citi a ING.
