Lucemburk/Brusel - Rozhodnutí polských úřadů o těžbě dřeva v Bělověžském pralese na východě země je porušením unijního práva. Ve stanovisku pro unijní soud to v úterý uvedl jeho generální advokát Yves Bot. Soud se s jeho názorem při svém rozhodování ve sporu mezi Varšavou a Evropskou komisí může, ale také nemusí ztotožnit.
Polsko nesplnilo podle stanoviska generálního advokáta Bota své povinnosti vyplývající ze směrnic o přírodních stanovištích a o ochraně ptáků. Lesnické zásahy mohou podle něj vést k poškození míst rozmnožování chráněných druhů, které v pralese žijí.
Polsko bude konečné rozhodnutí soudu respektovat, informovalo polské ministerstvo životního prostředí.
"V tuto chvíli mohu potvrdit, že Polsko uposlechne konečné rozhodnutí (unijního soudu)," uvedl v prohlášení polský ministr životního prostředí Henryk Kowalczyk. Upozornil, že Botovo stanovisko není závazné a že unijní soud ve věci rozhodne pravděpodobně letos v dubnu.
Spor o těžbu v pralese, který je na seznamu světového dědictví UNESCO a lokalitou patří do sítě Natura 2000, je jen jedním z několika ostře sledovaných sporů mezi Evropskou komisí a Varšavou v poslední době. Soud Evropské unie už loni v listopadu rozhodl o možné pokutě až 100 000 eur (asi 2,5 milionu korun) denně v případě, že se Polsko odmítne řídit jeho předběžným opatřením zastavujícím těžbu až do rozsudku samotného.
Evropská komise v červenci 2017 vyzvala Polsko, aby v pralese přestalo kácet. Konstatovala tehdy, že těžba dřeva byla zahájena ve velkém rozsahu a musí přestat. Polské úřady v březnu 2016 umožnily ztrojnásobení těžby, a to i v oblastech, které byly dosud vyloučeny z jakéhokoliv zásahu.
Postup zahrnující i likvidaci staletých stromů schválil ministr životního prostředí do roku 2021 kvůli trvajícímu šíření lýkožrouta smrkového. Polská lesní správa následně rozhodla o vykácení stromů napadených tímto hmyzem a stromů, které ohrožují bezpečnost a představují riziko požáru.
Suché a napadené stromy tak začaly být likvidovány ve třech oblastech o celkové rozloze asi 34 000 hektarů, celá chráněná lokalita se rozprostírá na ploše 63 147 hektarů.
Generální advokát míní, že Polsko neprovedlo dostatečná opatření k ochraně lokality, což je podle něj možné dovodit ze samotné povahy kroků, ke kterým úřady přistoupily. Postup podle něj není možné zdůvodnit šířením lýkožrouta a vědecké názory na jeho vhodnost se rozcházejí.
Spory ohledně vhodných metod boje s lýkožroutem podle Bota trvají i nadále. Kroky zvolené Polskem navíc podle něj mohou ohrozit stanoviště chráněných druhů.
Těžba podle advokáta soudu EU není plánem či projektem nezbytným pro péči o prales. Takový projekt, který by na oblast mohl mít významný vliv, musí být nejprve posouzen ohledně možných důsledků pro chráněnou lokalitu a schválen by mohl být jen v případě, že dopady nebudou nepříznivé. Takové posuzování však podle něj z prosté chronologie událostí ani nemohlo být uskutečněno.
Podle advokáta soudu je sice potřeba najít rovnováhu mezi aktivními a pasivními kroky směřujícími proti šíření lýkožrouta, to však neznamená možnost kácet stromy bez omezení tak, jak úřady rozhodly. Není podle něj prokázáno, že kácení v míře platné do roku 2015 k šíření lýkožrouta přispělo, a bylo tedy třeba začít likvidovat stromů více.
