Polsko chce jadernou elektrárnu, chybí ale peníze

Alexandra Malachovská Alexandra Malachovská
24. 6. 2013 21:10
Varšava řeší, kde vzít na stavbu v přepočtu 300 miliard korun. Rok 2024 nestihne
Poláci by rádi svoji obdobu Temelína. Zatím ale plány odkládají.
Poláci by rádi svoji obdobu Temelína. Zatím ale plány odkládají. | Foto: Reuters

Varšava - Polsko zřejmě přehodnotí své plány na výstavbu první jaderné elektrárny. Vládní zdroje naznačily, že její vznik do roku 2024 je prakticky nereálný.

Přestože má kabinet premiéra Donalda Tuska stále zájem na využití jaderné energie, termíny postavení reaktorů jsou zatím v nedohlednu.

"Je jen malá šance, že první jaderná elektrárna v Polsku vznikne v roce 2024, jak bylo plánováno," napsal deník Gazeta Wyborcza.

Upozornil, že ještě v březnu se zdálo, že atomový program se vyvíjí v souladu s plánem. Tusk však v minulých dnech prohlásil, že "místo pro jadernou energetiku se najde, avšak v o něco vzdálenější budoucnosti, než jsme předpokládali".

Důvody jsou podle expertů v nedostatečné připravenosti polské ekonomiky na výstavu takového objektu.

Rozebrali jsme Temelín od A do Z:

Snaha snížit závislost na uhlí

Předpokládalo se, že jádro zaujme významné místo v polském energetickém systému. Díky využití atomu a nových zdrojů plynu se měla snížit závislost na uhlí, které se v současné době podílí zhruba 90 procenty na výrobě elektřiny.

Poradce polského premiéra Jan Krzysztof Bielecki uvedl, že za současné tržní situace se vláda musí řídit co nejnižšími cenami pro vznik energií. Zdůraznil, že výstavba jaderné elektrárny rozhodně není nejlevnější řešení, a tudíž může být odložena.

Podobně komentoval situaci šéf největší polské energetické společnosti PGE Krzysztof Kilian. Podle jeho slov by se plány měly pozdržet alespoň o dva roky.

Donald Tusk.
Donald Tusk. | Foto: Reuters

PGE je přitom v čele tří polských energetických firem pověřených výstavbou a provozem nové jaderné elektrárny. Loni v září byla podepsána předběžná smlouva o rozdělení nákladů, avšak konkrétní podmínky stále nebyly dojednány.

Zájem o účast v tendru na dodávky technologie již projevily americko-japonská firma GE Hitachi, francouzská Areva a Westinghouse, americká divize japonské Toshiby. Jeho vyhlášení se také oddaluje, ačkoli odstartován měl být v první polovině letošního roku.

Polští experti v této souvislosti zdůrazňují, že energie z atomu je levná, ovšem za předpokladu, že elektrárna již stojí a vyrábí proud. Na výstavbu nového objektu by ovšem Polsko potřebovalo kolem 50 miliard zlotých (zhruba 300 miliard korun). Zatím však prý není jasné, kde na to vezme.

"Příliš optimistický" termín

Experti připomínají, že samotná PGE tak náročný projekt neunese, zatímco účast dalších státem kontrolovaných firem KGHM, Tauron a Enea nebyla striktně vyznačena.

Termín, podle něhož by nová elektrárna měla vzniknout do roku 2024, pak považují za "příliš optimistický". Upozorňují přitom na české zkušenosti s dostavbou Temelína, kde se dokončení dvou nových bloků plánuje na rok 2025.

"Rozdíl mezi Polskem a Českem je v tom, že Jaderná elektrárna Temelín již stojí a je levnější dobudovávat stávající objekt než stavět nový někde na poli nebo na pláži," uvedl server rzeczpospolita.pl. Zdůraznil, že Poláci nemají zatím prakticky žádné zkušenosti s výstavbou a využíváním jaderných elektráren.

Černobylské memento:

Polsko dosud patřilo mezi jednu z mála středoevropských zemí, které nemají jaderné elektrárny. V letech 1982-1990 se sice stavěla elektrárna Żarnowiec, která měla mít čtyři jaderné reaktory a instalovaný výkon 1600 MW. Její stavba však byla zastavena.

Mezi dosud zvažovanými místy pro výstavbu nových jaderných elektráren jsou Żarnowiec, Choczewo, Gąski. Všechny se nacházejí u Baltského moře a podle expertů byla klíčovým kritériem pro jejich výběr otázka chlazení, tedy dostupnosti vody.

Obyvatelé obce Gąski to však při referendu odmítli.

 

Právě se děje

Další zprávy