Ketrzyn - Vlčí doupě, proslulý komplex bunkrů ukrytý hluboko v lesích u polského města Ketrzynu, který si před útokem na SSSR nechal v někdejším východním Prusku postavit Adolf Hitler, přiláká každoročně téměř 200 tisíc návštěvníků.
Podle místních úřadů je to ale málo, a tak se správce třináctihektarového pozemku Zenon Piotrowicz rozhodl vypsat tendr na zvelebení chátrajícího objektu, ve kterém Hitler strávil mezi 23. červnem 1941 a 20. listopadem 1944 celkem 800 dní.
Řídil odtud operaci Barbarossa a později i veškeré vojenské akce wehrmachtu, spojené s ústupem z území Sovětského svazu.
"Čekáme na nabídky, prozatím jsme však nedostali žádné," připustil Piotrowicz v rozhovoru citovaném agenturou Reuters. "Naše očekávání jsou dost velká, od nového nájemce chceme, aby zde hodně investoval."
Podle představ polského správce komplexu, na jehož pozemku je dnes také hotel, parkoviště a restaurace, činí základní nabídka na roční nájem 470 tisíc zlotých (2,75 milionu korun). Tendr vyhraje samozřejmě ten, kdo nabídne nejvíc.
Změť železobetonu
Dvacetiletý nájem, který svého času získal spolek Vlčí hnízdo, vypršel loni v prosinci. Nová smlouva by měla být uzavřena rovněž na dvacet let.
"Jde nám o to, aby objekt odpovídal současným standardům a byl přístupný po delší dobu než jen dva až tři měsíce v roce," zdůraznil Piotrowicz.
Správce komplexu chce, aby ve Vlčím doupěti, tvořeném dnes jen změtí železobetonu vyhozeného po nacistickém ústupu do vzduchu, vzniklo mimo jiné celoročně otevřené muzeum. To by mohlo přilákat návštěvníky nedalekých Mazurských jezer.
Toho, že by se Hitlerův někdejší bunkr mohl stát místem schůzek neonacistů, jako je tomu v případě dalších míst spojených se jménem vůdce Třetí říše, se Piotrowicz neobává.
Vlčí doupě bylo dějištěm nezdařeného atentátu na Hitlera, který 20. července 1944 uskutečnil plukovník generálního štábu Claus von Stauffenberg.
Dokonale zamaskovaný komplex bunkrů wehrmachtu zničil v lednu 1945, krátce před příchodem Rudé armády.