Varšava - Důvěra k učiteli, autonomie škol a kreativita žáků. To jsou důvody, proč Polsko zazářilo v posledním mezinárodním testování žáků, nazvaném PISA 2012.
Mladí Poláci se - na rozdíl od Čechů - výrazně zlepšili ve všem: v matematice, pochopení čteného textu i v přírodovědných předmětech.
V matematice skončili 14. (Češi 24.), ve čtení 10. (Češi 27.) a znalostmi přírodních věd dosáhli mezi 65 zeměmi dokonce na 9. příčku (Češi byli 22.)
Povedená reforma
Odborníci se shodují: za polský úspěch mohou zdařilé školské reformy z posledních let. Řadí je dokonce mezi nejlepší na světě.
Polsku se tak například podařilo dosáhnout toho, aby měli všichni žáci stejné šance. Bez ohledu na to, jaké mají předpoklady, nebo z jakých rodin pochází.
Tamní školy, lépe než ty v jiných zemích, vyrovnávají rozdíly mezi slabšími a silnějšími žáky, mezi talentovanými jedinci a školáky, kteří mají s výukou potíže.
"Žádná jiná země v Evropě se v úrovni školství nešplhá tak urputně," uvedla v dokumentu nazvaném Vycházející hvězda školství britská televize BBC. Podle ní by Polsko mohlo udělit zajímavou lekci i zemím v západní Evropě.
"Nejtalentovanější na světě"
OECD, která zařadila Polsko mezi desítku detailně sledovaných států, ve shrnutí výsledků PISA 2012 ocenila, že reformy v Polsku se podařilo prosadit, ačkoli náklady na ně nebyly zdaleka tak vysoké jako v USA nebo Norsku. Při výuce se přitom podařilo dosáhnout srovnatelných výsledků.
I ze srovnání se zeměmi "staré" Evropské unie vychází Polsko velmi dobře. Žáci se tam učí lépe než Němci nebo Britové. Právě britskou školskou reformou se přitom Poláci inspirovali.
"Máme důvod k pýše a spokojenosti. Naše mládež je nejtalentovanější na světě," tvrdí polský premiér Donald Tusk s tím, že jeho generace "o tom mohla jenom snít".
Polští učitelé vysvětlují úspěch mimo jiné tím, že si vyjasnili problémy, které se řeší při zkouškách. Zaměřili se na to, čeho chtějí zkouškou dosáhnout. Efekt vidí také v tom, že se matematika vrátila mezi důležité předměty.
Škola kopíruje trh práce
Stejně jako experti OECD, i americká badatelka Amanda Ripleyová ve své knížce Nejchytřejší děti na světě: jak toho dosáhly (The Smartest Kids in the World: and How They Got That Way) tvrdí, že "metamorfózu" v Polsku umožnila reforma školského systému.
Polská škola prošla od začátku 90. let minulého století výraznými změnami, které zahrnují změnu struktury zkouškového systému. Školy i učitelé získali víc autonomie, a to prý zvýšilo nároky na žáky i vlastní odpovědnost za výsledky hodnocení.
Jedním z pilířů pak byla v roce 2009 změna programových základů, které stanovily, co by měl žák umět po ukončení vzdělávacího cyklu.
Některé polské školy se tak zaměřují spíše na specializovanou odbornou přípravu, zatímco další se snaží mladým lidem vštípit univerzální, širší rozhled. Záleží i na kraji, v němž se ta která škola nachází. A na tom, jaká je situace na tamním trhu práce.
Šest plus tři
Polští učitelé mají za to, že moderní škola nemůže pouze přenášet znalosti a učení by nemělo spočívat výhradně v zapamatování látky. Zaměřují se tedy spíše na to, aby žáci byli schopni myslet kreativně, tvůrčím způsobem řešit problémy, analyzovat, dělat závěry a prezentovat vlastní názory.
Krom toho došlo v Polsku i k formálním změnám: Do roku 1999 tam fungovala osmiletá základní školní docházka, po reformě se posunul odchod ze všeobecného vzdělávání - byl zaveden systém šest let základního plus tři roky nižšího středního vzdělání.
Navazující odborné středoškolské studium potom, v závislosti na volbě každého studenta, trvá tři až čtyři roky.
