Berlín - Byl to její rok. V srpnu vyhlásili Angelu Merkelovou - mimochodem už počtvrté - nejmocnější ženou světa. V září vyhrála německé volby. V říjnu uzavřela vymodlenou pravicovou vládní koalici.
V listopadu Merkelová zvítězila v anketě deníku Rzeczpospolita, v níž Poláci odpovídali na otázku, koho by si přáli za prezidenta Evropské unie. A v prosinci se vyšvihla na třetí místo v mezinárodním žebříčku popularity - hned za Baracka Obamu a tibetského dalajlamu.
Historicky první německá kancléřka je bezesporu na vrcholu. Na vrcholu byl ale před dvanácti měsíci i tehdy čerstvě zvolený prezident Spojených států. A stejně jako na Obamu, i na Merkelovou čeká řada úkolů, které ji v blízké budoucnosti o body v anketách spíše připraví.
Trojka světové politiky
V americko-evropském průzkumu, o němž koncem roku informovala televizní stanice France 24, uvedlo 59 procent dotázaných, že mají o kancléřce Merkelové dobré, nebo velmi dobré mínění.
Třetí skončila vystudovaná fyzička i v hodnocení politického vlivu. Za Obamou a šéfem ruské vlády Vladimirem Putinem.
"Angela Merkelová postupuje na cestě směrem vzhůru. A upevňuje si vedení mezi evropskými politiky," komentoval výsledky Institut Harris Interactive, který průzkum v USA a pěti velkých evropských zemích prováděl.
Nová vláda v úzkých
Dceru evangelického faráře z bývalé NDR obdivují hlavně Italové (81 procent) a Francouzi (71 procent).
Coby kancléřka je populární i doma v Německu. O kabinetu, který Merkelová vede, se ale nic podobného říct nedá. A to od voleb uplynulo čtvrt roku.
Podle televize ARD už nová pravicová vláda přišla o většinovou podporu; nespokojeno s ní je 60 procent německých voličů.
Již napodzim musela 55letá křesťanská demokratka hasit hned několik "požárů" najednou.
Kvůli náletu na cisterny na severu Afghánistánu, jemuž velel generál německého bundeswehru a při němž zahynuly desítky civilistů, kupříkladu odstoupil jeden z klíčových ministrů Angely Merkelové. V ministerském křesle seděl přesně čtyři týdny.
Útoky z vlastních řad
Ani bleskové přeskupení kabinetu ale afghánskou patálii nevyřešilo.
"Debakl v Afghánistánu budou mít vláda a parlament na stole ještě dlouho," napsal v narážce na vznik zvláštního vyšetřovacího výboru zpravodajský server Spiegel Online. "Pro opozici to bude představovat ideální příležitost, jak na vládu zaútočit," upozornil.
Skutečně zákeřné rány, s nimiž se kancléřka bude muset vypořádat, ale nepřijdou z opozičních lavic. Pro Merkelovou jsou momentálně mnohem nebezpečnější její vlastní straničtí kolegové.
Ti z Bavorska, konkrétně z bavorské CSU, na ni například tlačí, aby do správní rady berlínského Centra proti vyhánění "posadila" kontroverzní Eriku Steinbachovou.
Šéfka Svazu vyhnanců, která se v roce 1990 postavila proti uznání současné německo-polské hranice, je ale nepřijatelná pro sousední Polsko. A tím pádem i pro ministra zahraničí a muže číslo dvě německé vlády Guida Westerwelleho.
Strana, kterou rozklížily daně
Vrásky na čele ale Angele Merkelové dělá i CDU. Její konzervativní křídlo podporuje CSU v boji o Eriku Steinbachovou, přesvědčeným křesťanům je zas strana málo křesťanská a moc liberální.
Shodnout se však CDU nedokáže ani v klíčových politických otázkách. Třeba na snižování daní.
Nižšími daněmi vábila pravice Němce už před volbami. Měly pomoct vyvést zemi z ekonomické krize a občanům a podnikům ušetřit až 8,5 miliardy eur ročně.
Když pak nová vláda příslušný zákon sepsala, část vlivných politiků z regionů se postavila proti své kancléřce i stranickému vedení. Tvrdí, že daňové výpadky budou nejvíc chybět právě v obcích a jednotlivých spolkových zemích. A že Německo nemá na to, aby díry v rozpočtech zalepilo.
