Manáma - Vlna arabských protestů, šířících se ze severní Afriky od Alžírska přes Tunisko a Egypt, dorazily už do Perského zálivu.
Místní státy jsou sice bohaté na ropu a jejich obyvatelstvo se těší vyšší životní úrovni než lidé v jiných částech arabského světa, pro ostrov Bahrajn to ale platí jen částečně. Ekonomicky je na tom hůře než například Saúdská Arábie, Kuvajt nebo Katar.
Právě na Bahrajnu zorganizovala opozice protesty, které policie už dna dny rozhání.
V pondělí zemřel při demonstraci zhruba dvou tisíc lidí jeden z protestujících. Zasahující policista jej při střelbě zasáhl kulkou.
Dnes při pohřbu zastřeleného muže v šíitské čtvrti na okraji Manámy pak speciální policejní zásahová jednotka spustila palbu na pohřební průvod a zastřelila před nemocnicí, z ních průvod vyšel, dalšího muže.
Jeho účastníci provolávali protivládní hesla a vyzývali ke svržení režimu. Policisté se pokoušeli průvod rozehnat slzným plynem, ale jeho účastníci se znovu sešli a pokračovali v cestě.
Pondělí protest byl zorganizován přes internet. Zúčastnili se ho hlavně šíitští muslimové, kteří na Bahrajnu tvoří většinu obyvatelstva, nicméně královská rodina a příslušníci mocenské i podnikatelské elity jsou převážně sunnité.
Sektářská nevraživost dodává podle analytiků situaci na ostrově výbušný ráz, protože šíité se už po desetiletí stěžují na diskriminaci.
Ministerstvo vnitra slíbilo, že pondělní smrt demonstranta vyšetří. Zároveň ale obvinilo účastníky dnešního pohřbu, že bez důvodu začali napadat a ničit stojící policejní automobily.
Bahrajn začal s těžbou ropy už ve třicátých letech minulého století, ale byl první zemí Perského zálivu, které její zásoby vyschly. Příjmy tak ostrovu s necelým milionem obyvatel zajišťují hlavně bankovní sektor a rafinérie na zpracování saúdské ropy.
Pro Spojené státy je Bahrajn důležitý tím, že hostí americkou námořní základnu, která hrála důležitou roli při válkách USA s Irákem v letech 1991 i 2003.
Protivládní protesty pokračují už několik dní také v Jemenu, kde tisíce demonstrantů požadují odstoupení prezidenta Muhammada Sáliha. Ten vládne od roku 1979, tedy ještě o dva roky déle než Mubarak v Egyptě.
V centru metropole Saná se dnes příznivci opozice znovu střetli se stoupenci prezidenta. Podle svědků vzduchem létají kameny, pěsti, nože a sprosté nadávky.
Sálih jako ústupek oznámil, že v roce 2013 už nebude kandidovat na prezidenta a nenavrhne jako nástupce svého syna. Požadavek na okamžitou rezignaci odmítl.
