Premiéra Fialu naštval postup Mateusze Morawieckého a Viktora Orbána na poslední vrcholné schůzce zástupců členských zemí Evropské unie. Polský a maďarský premiér se kvůli vnitropolitickým důvodům postavili tento pátek proti kapitole o migraci v závěrečném komuniké ze summitu - trvali na jiných, tvrdších formulacích.
Do předběžně ujednaného textu ale Češi prosadili větu, na které jim záleželo. Členské státy se v ní zavazují finančně pomoci zemím, které na svém území hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny. V případě Česka je to okolo 300 tisíc Ukrajinců, což je nejvíce v EU na počet obyvatel.
"Tím, že Polsko a Maďarsko blokují text o migraci, blokují také peníze, které bychom měli dostat," řekl Fiala v pátek v Bruselu. "Ti, kteří nám doma říkají, že máme postupovat ve spolupráci s Maďarskem a Polskem, nevědí, o čem mluví," dodal šéf české vlády. Narážel na slova lídra hnutí ANO Andreje Babiše. Ten Fialovi do Bruselu vzkazoval, že má migrační dohodu také "zablokovat".
Česku se podařilo dostat větu o finanční pomoci zemím zasaženým uprchlickou vlnou z Ukrajiny také do pasáže právě o Ukrajině. Tuto část prohlášení podpořili na summitu všichni lídři EU. Budoucí kompenzace pro Česko - ale také Polsko s několika miliony Ukrajinců na svém území - tak ohrožena není.
Přestřelka o migraci ale přišla v předvečer českého předsedání skupině V4, kam kromě Polska, Maďarska a Česka patří ještě Slovensko. Češi budou předsedat Visegrádu rok, počínaje sobotou 1. července.
Zvětšující se propast
Ruská agrese vůči Ukrajině a také české předsednictví EU změnily vztahy v rámci V4. Mezi jednotlivé státy obojí vneslo nové dělicí linie nebo potvrdilo už existující.
Maďarský premiér Viktor Orbán po ruském vpádu na Ukrajinu torpéduje unijní pomoc napadené zemi, momentálně blokuje několik miliard eur z evropské půjčky Kyjevu. O Vladimiru Putinovi řekl, že není válečným zločincem.
Loňské české předsednictví EU pak podtrhlo, že současná polská vláda často principiálně hlasuje proti evropskému kompromisu. Polsko nebylo ochotné jednat jinak ani ve chvíli, kdy byly ve hře české zájmy a Češi, jeho visegrádští spojenci, se Polsku coby šéfové EU snažili vyjít vstříc.
To vše bude mít v následujícím roce vliv na přístup pražské vlády k Visegrádu. Program schůzek na vysoké politické úrovni je řidší než v minulosti a Češi se chtějí zaměřit hlavně na občanskou společnost ve všech zemích.
"Náš program bude stát na propojování občanů a infrastruktury," sdělil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). "S Maďarskem se rozcházíme na Ukrajině, ale i o tom musíme mluvit a toto téma neustále vznášet," dodal.
Čeští ministři se budou v následujícím roce celkově držet při zemi. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) řekl, že "zatím neplánuje" žádnou akci na půdorysu Visegrádu. Jeho kolega z resortu životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) se rozhodl rozšířit debatu ve V4 o další účastníky.
"Visegrád je teď trochu v patu a mně dává smysl širší středoevropská spolupráce," sdělil Hladík online deníku Aktuálně.cz a Hospodářským novinám. "Přizval jsem k debatě ještě kolegy z Německa, Rakouska, Slovinska a Chorvatska a v tomto kruhu se budeme bavit," řekl.
Žádné glorifikování
Během visegrádského roku se konají pravidelně dvě schůzky premiérů z V4. Fiala to také plánuje.
"Budeme v tomto formátu pokračovat. Na premiérské úrovni proběhnou schůzky ale až po volbách na Slovensku a v Polsku," potvrdil Fiala v pátek v Bruselu. Oboje klání se budou konat letos na podzim. "V řadě oblastí spolupráce visegrádských zemí pokračuje, ale nemůžeme zakrývat rozdíly. To se projevilo i dnes," dodal šéf vlády.
"Česko teď přistupuje k Visegrádu tak, jak by mělo. Neglorifikuje ho a chce se soustředit na mezilidskou spolupráci," míní analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál, který se regionu dlouhodobě věnuje.
"Program předsednictví V4 je velmi dobře napsaný. Neobsahuje žádné idiocie typu, že střední Evropa je hrází proti progresivistickému Západu a bude se snažit zastavit Green Deal," pokračuje Dostál.
"Je také dobře, že premiérské schůzky proběhnou až po volbách na Slovensku a v Polsku, protože nevíme, jaké vlády se tam chopí moci a do kterých má smysl investovat. Platí, že stojíme na počátku rozředěného visegrádského roku," dodává analytik.