Londýn - Britští vědci jsou možná na prahu velkého objevu. Podařilo se jim totiž vysvětlit, proč se genetický kód v jednotlivých rakovinových buňkách nádorů liší natolik, že na něj nezabírají léky a nemoc metastázuje (tvoří druhotná ložiska).

Buňky napadené rakovinou se prý v některých případech (při léčbě) množí "pod tlakem", a tak při kopírování svého genetického kódu dělají chyby.

Podle studie publikované v magazínu Nature by tak mohlo za určitých okolností paradoxně učinit nádor méně nebezpečným zásobování živinami.

Zatímco buňky lidského těla mají 46 chromozomů (pohlavní jen 23), rakovinové buňky mohou obsahovat až 100 chromozomů, přičemž platí, že se číslo může lišit buňku od buňky.

Pokud by se této diverzifikaci buněk ve zhoubné tkáni podařilo zabránit, mohlo by to významně zvýšit šanci, že se rakovinné bujení podaří úplně zastavit.

Autoři výzkumu z londýnského Onkologického výzkumného centra a Onkologického institutu University College se nejprve domnívali, že chyby při dělení buněk vznikají tím, že se chromozomy nedělí "spravedlivě" napůl.

Podle vedoucího výzkumného týmu Charlese Swantona se ale ukázalo, že to bude nejspíš jinak a problém spočívá v již zmíněných chybách při kopírování rakovinného genetického kódu.

Buňky napadené rakovinou jsou totiž nucené se množit, a pokud se jim nedostává nukleoidů, tedy stavebních kamenů DNA, dochází k tzv. "replikačnímu stresu", při němž dochází ke změnám v genetickém kódu.

"Můžete si to představit jako stavění domů bez dostatku cihel nebo cementu. Když bude mít dům pevné základy, nerozpadne se. Obdobně, když nádor dostatečně zásobíme, může zůstat jednotný, a tedy léčitelný," vysvětlil Swanton BBC.

Jeho tým se zabýval výzkumem rakoviny tlustého střeva. Zbývá zjistit, zda se stejně chovají i ostatní druhy nádorů, a naučit se diverzifikaci bezpečně bránit.