Moskva - Maďarsko má jedinou jadernou elektrárnu a bude ji rozšiřovat. Na rozdíl od českého Temelína je jasné, že v Paksu, 120 kilometrů jižně od Budapešti, získají kontrakt Rusové.

Maďarský premiér Viktor Orbán se v úterý setkal v Moskvě s Vladimirem Putinem. Podepsali dohodu o tom, že nové bloky v Paksu postaví a zaplatí ruská společnost Rosatom.

Po dokončení dvou plánovaných bloků stoupne podíl energie, vyráběné z jádra, ze současných čtyřiceti na šedesát procent.

Rozšíření "maďarského Temelína" má stát 4 biliony forintů (více než 365 miliard korun), napsal týdeník Budapest Business Journal.

Orbán je velkým zastáncem jádra, protože podle něj nelze jinak dlouhodobě udržet snesitelné ceny energií pro spotřebitele. Zároveň prosazuje energetickou spolupráci s Ruskem.

V prosinci podepsal se šéfem Gazpromu Alexejem Millerem dohodu o výstavbě maďarského úseku plynovodu South Stream (začne se stavět v lednu 2015).

Ovšem když byl v opozici, socialistického premiéra Ference Gyurcsányho kritizoval za nadbíhání Rusku.

Ruská ropa kryje maďarskou spotřebu z osmdesáti procent a ruský zemní plyn z pětasedmdesáti procent.

Výstavbu nových elektráren přitom Maďarsko neplánuje. V Paksu jsou čtyři reaktory sovětského typu VVER-440/V213, první reaktor je v provozu od roku 1982.

Orbánova strana Fidesz má v maďarském parlamentu většinu, takže se nemusí ohlížet na názory opozice. Protestuje jen malá opoziční formace Politika může být jiná (LMP), která požaduje vypsání tendru a širokou veřejnou diskusi před podpisem jakékoliv smlouvy.

"Rozhoduje se o energetické budoucnosti Maďarska na příštích šedesát let," uvedla ve svém prohlášení strana, která má ale jen sedm poslanců v 386členném parlamentu.

"Ačkoliv použití ruské technologie může být při rozšíření elektrárny oprávněné, není důvod, aby vláda tak spěchala a tento gigantický projekt někomu přidělila bez tendru. Kromě problémů s transparentností nemůže být zvolenou cestou garantováno, že maďarští daňoví poplatníci a odběratelé energií budou financovat ten nejvýhodnější projekt," napsal server portfolio.hu.

Orbánova vláda původně slibovala, že vypíše tendr, kterého se zúčastní čtyři až pět zájemců. To se však nestalo.

O dostavbu Temelína mají zájem česko-ruské konsorcium MIR 1200 a americko-japonský Westinghouse. Francouzská Areva si stěžuje na své vyloučení z výběrového řízení u Evropské komise.

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš řekl na začátku roku týdeníku Ekonom, že smlouva s vítězným uchazečem o dostavbu Temelína by mohla být podepsána v první polovině roku 2015.

Kandidát na ministra průmyslu a obchodu Jan Mládek je ale toho názoru, že rozhodnutí o dostavbě Temelína bude lepší odložit na později.