Čínský bloger natáčející videa Sun Kuang žije na Ukrajině už dvacet let. Má ukrajinskou manželku a děti. Přesto se nyní necítí na ulicích bezpečně, a to nejen kvůli ruské invazi, ale i jejím dopadům.
Do ukrajinského tisku se totiž dostaly překlady článků o invazi, které zveřejňují čínská státní média. Články favorizují Rusko a často obsahují sexistické komentáře mířené na ukrajinské ženy. Pekingská vláda se navíc odmítla přidat k západním sankcím a nenazývá dění na Ukrajině invazí.
"Hned jak Ukrajinci vidí čínskou tvář, myslí si, že jsem tu, abych je sabotoval nebo podporoval Rusko," řekl Sun americké stanici CNN. "Nemyslím si, že současná situace na Ukrajině je pro Číňany bezpečná," dodal s tím, že mnoho čínských studentů se proto bojí ukrývat se při ruském ostřelování v kyjevském metru. Vyzval Číňany k větší solidaritě. "Chtěl bych se také Ukrajincům omluvit, hlavně ukrajinským ženám."
Problém, do kterého se Číňané pobývající na Ukrajině dostali, si nakonec uvědomila také místní ambasáda. Zatímco na počátku invaze vyzývala své občany, ať viditelně nosí čínskou vlajku, která by je měla před ruskými útoky ochránit, nyní je nabádá, aby o své národnosti nemluvili, vyhýbali se konfrontaci s místními a také aby "ze zvědavosti nenatáčeli" videa.
"Mysleli si, že válka za velmi krátkou dobu skončí, možná za méně než týden, a že čínští občané budou pod novým ruským vedením chráněni," domnívá se Alfred Wu ze Singapurské národní univerzity. Jak ale uvádí, později úřady přišly na to, že "válka má dvě strany".
Čínský ministr zahraničí Wang I ukrajinské úřady vyzval, aby zajistily bezpečnost Číňanů. "Nejlepší zárukou bezpečnosti obyvatel Číny, stejně jako jiných cizinců na Ukrajině, je, aby jejich vlády tlačily na Rusko kvůli zastavení ozbrojené agrese," odpověděl mu podle serveru Politico ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Ten zároveň Wanga požádal, aby sám zakročil a zasadil se o ukončení ruského útoku.
Minulý týden ve středu, týden od začátku invaze, bylo ze země evakuováno dva a půl tisíce čínských studentů.
Proruské zpravodajství v Číně
Ruský prezident Vladimir Putin je v čínských médiích už dlouhou dobu oslavován kvůli postoji k Západu. Komentátoři ho označují za "nejlepšího stratéga 21. století" a nazývají ho Putinem Velikým, píše Rádio Svobodná Evropa.
Stejně jako ruská média mají i ta čínská nyní jasná pravidla, jak o invazi informovat. Mají se vyhnout zprávám, které by mohly být interpretovány jako protiruské nebo prozápadní, a smějí používat pouze hashtagy zveřejněné třemi největšími čínskými médii, jež ovládá tamní komunistická strana, píše magazín Foreign Policy. Média navíc jako zdroj svých informací využívají ruskou státní tiskovou agenturu TASS.
"Rusko v těchto zprávách vystupuje jako ten, kdo je připraven jednat a navrhuje konstruktivní řešení. Západ - zejména pak Spojené státy a NATO - jsou jednou 'ti, kdo zapálili oheň', jindy zase ti, kdo nechávají prezidenta (Volodymyra) Zelenského na holičkách a nejdou mu na pomoc. A pak jsou tu zprávy o dopadu 'ukrajinské krize' na Evropu, o rostoucích cenách energií a uprchlících," popisuje na svém blogu sinoložka Olga Lomová.
Zprávy jiného vyznění, které se objeví na tamních sociálních sítích, cenzoři skryjí, nebo rovnou smažou. Například dopis pěti prominentních čínských akademiků, kteří odsoudili útok na Ukrajinu, se na čínském internetu udržel jen dvě hodiny. Cenzoři smazali také petice a zmínky o protestech, které v čínských ulicích probíhají.
Zmizel i příspěvek reportérky magazínu Foreign Policy Tracy Wen Liu. "Poté, co jsem na sociální síť WeChat napsala 24. února protiválečný status, mě napadli příbuzní, bývalí spolužáci a známí, že jsem proamerická a protičínská," líčí reakci svého okolí.
Tchaj-wan dobudeme za pár hodin
Jiné zprávy na sociálních sítích ale zůstávají. Například ty, které kvůli zkresleným informacím o ruském útoku vyzývají, "že nyní je nejlepší chvíle získat zpět Tchaj-wan," jak je cituje britská stanice BBC.
Ostrov Tchaj-wan má už přes 70 let nezávislou vládu a dlouhodobě odmítá sjednocení s pevninskou Čínou. Čínská lidová republika naopak prohlašuje, že ostrov je její součástí a že jde o odtrženou provincii, která se k Pekingu přidá, i kdyby k tomu muselo být použito násilí.
Na zcenzurovaných sociálních sítích tak převládá názor, že pokud by se Čína nyní k invazi ostrova rozhodla, dobyla by ho do pár hodin. Pisatelé tak usuzují ze zpráv o rychlém postupu ruských vojsk na Ukrajině. Ty jsou ale podle dostupných informací i satelitních fotografií lživé a ruská armáda postupuje zatím pomalu. A ačkoliv jsou velká města pod vytrvalou palbou a bombardováním, stále jsou Kyjev nebo Charkov v rukou Ukrajinců.
Zároveň se Číňané ve státem kontrolovaných médiích nedozvědí, že se Ukrajinci brání, a to včetně civilistů.
Magazín Foreign Policy se domnívá, že právě to by mohl být jeden z důvodů, proč se čínská média kloní na stranu Ruska. "Pokud by si Číňané uvědomili, že se menší země dokáže hrdinně bránit zemi větší a získává podporu celého světa, byla by to bolestivá lekce pro to, jak špatně by invaze Tchaj-wanu mohla probíhat."
