Burka je považována za nejextrémnější případ zahalování islámské ženy. Pod oděvem se skrývá celé tělo i s tváří. Pouze mřížka umožňuje ženám vidět a přitom zůstat nezahlédnuta.
Nejdříve šátky, nyní burka
V minulém roce přišla s obdobným zákonem Francie. V zemi, kde žije největší evropská muslimská komunita, bylo uzákoněno, že okázalé nošení náboženských symbolů do veřejných institucích, převážně škol, nepatří.
Ačkoliv se zákaz týká všech náboženství, míří především proti zvyklosti tzv. islámského šátku, kterým si mladé muslimky zakrývají vlasy a šíji.
PŘEČTĚTE SI: Šátky na tureckých školách: Zakázáno
O rok později zkoumá holandská ministryně Rita Vendonková, která se stará o otázky migrace a integrace přistěhovalců, návrh nezávislého politika Geerta Wilderse, týkající se burek.
Ten návrh předložit ministryni Vendonkové s ujištěním, že jeho přijetí zvedne ruku většina z koaličních i opozičních poslanců. V případě, že by tento zákon prošel, stalo by se Nizozemí první zemí Evropy, která nošení burky zakazuje.
Integrujte se! Vzkazuje Německo cizincům ČTETE ZDE
Návrh má podporu
Ve svém prohlášení se Wilders nechal slyšet, že nošení burky "je urážkou nás všech, kdo věříme v rovná práva a rovné příležitosti". Vidět ženy, které chodí po ulicích zcela nepoznány, je podle nezávislého poslance nepřípustné.
"Tento zákon zároveň potěší všechny umírněné muslimy a přispěje k jejich integraci do společnosti," dodal.
Otázka zahalování není však problémem pouze evropských států. Neshoda panuje i mezi muslimy, mezi tolerantní muslimskou obcí a islámským fundamentalismem.
