Mys Canaveral - Raketoplán Atlantis ve čtvrtek úspěšně přistál. Naposledy. Po třiceti letech skončila éra nejsložitějších letounů, jaké kdy lidstvo sestrojilo.
Pro americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku a tisíce jeho zaměstnanců tím začalo období nejistoty.
NASA nebude mít jak posílat své kosmonauty do vesmíru, nebude schopna v případě nouze vyslat pro své lidi na mezinárodní vesmírné stanici záchranou misi a zřejmě přijde i o řadu zkušených lidí.
Propuštěno má být více než sedm tisíc zaměstnanců, což bude mít katastrofální vliv na Titussville - město, které vyrostlo poblíž Kennedyho vesmírného střediska na mysu Canaveral a stalo se domovem dvou tisíc jeho zaměstnanců.
"Mnoho lidí tomu nemohlo uvěřit. Stále si nepřipouštěli, že raketoplány přestanou létat. Doufali, že toto rozhodnutí někdo na poslední chvíli zvrátí. Po skončení poslední mise zažívají obrovský šok," uvědomuje si prezidentka místní obchodní komory Marcia Gaedcke.
Ekonomický šok po skončení vesmírného programu ale čeká celou střední Floridu. Kromě toho, že zaniknou tisíce pracovních míst, přijde stát o miliardy dolarů z cestovního ruchu.
"Mnoho lidí už se z města odstěhovalo. Můžete pozorovat, jak město doslova umírá. Stačí se podívat na míru nezaměstnanosti nebo trh s nemovitostmi. Obyvatelé se připravují na hromadný úprk," řekl reportérům televize NTD manažer jedné z kaváren na titussvillské hlavní třídě Joe Hennis.
Stejný názor sdílí i Kathy Withrowová, která patří k místním starousedlíkům. "Je to hrozné. Z Titussvillu se stává město duchů. Když jím projíždíte, vidíte prázdné byty a domy. Prodat tu teď nemovitost je téměř nemožné. Je jich na trhu prostě příliš mnoho. Je smutné pozorovat, jak město kolabuje."
Tíživá atmosféra je všudypřítomná. Dolehla i na místního pastora Kevina Wrighta. "Jako pastor vidím, jak naše město opouštějí celé rodiny, které jsem znal roky. Místní komunita věřících se rozpadá. Všichni odjíždějí hledat práci jinam.
Raketoplánům věnovali celý život
Spolu s obyvateli Titussvillu smutní i tisíce lidí, kteří raketoplánům a s nimi spojenému výzkumu věnovali celý život. Mnoho z nich neváhá Obamovu administrativu za přístup k vesmírnému programu kritizovat.
Mezi nimi jsou i první Američan, který vystoupal na orbitu, John Glenn, první člověk, jenž se prošel po Měsíci, Neil Armstrong, velitel Apolla 13 Jim Lovell a další vysloužilí astronauti a pracovníci NASA.
Podle Glenna NASA porušuje vlastní pravidla. Nemá záložní plán, jak dostat své lidi z Mezinárodní vesmírné stanice bezpečně domů.
Lovell, Armstrong a další veteráni NASA dokonce poslali Baracku Obamovi dopis, v němž ho žádají, aby zastavení programu odložil. Marně.
Co bude dál
Co se bude dít dál, nikdo neví. Obamova administrativa sice představila ambiciózní plán cesty na Mars, ale zároveň NASA drasticky omezila rozpočet. Roční rozpočet celého úřadu vyjde americké daňové poplatníky stejně draho jako několik dní války v Afghánistánu.
Než budou moci Američané znovu posílat kosmonauty do vesmíru, musejí nejdříve vyvinout raketu. Kdy se tak stane, ale není jasné.
V návrhu rozpočtu na příští fiskální rok, který ve středu schválil sněmovní podvýbor pro obchod, spravedlnost a vědu, je podle ČTK o 1,6 miliardy méně než v aktuálním roce, kdy má úřad k dispozici 18,4 miliardy dolarů.
Po zrušení programu Konstelace, v rámci něhož se měli Američané vrátit na Měsíc, se tak nejspíš stane obětí škrtů i Webbův vesmírný teleskop - nástupce Hubbleova teleskopu.
Aktivita NASA se teď bude soustředit na výzkum a pokusy na Mezinárodní vesmírné stanici. Dopravu astronautů ale budou muset zajišťovat Rusové, kteří inkasují 56 milionů dolarů za jednu letenku. V horizontu několika let se pak chtějí Američané spolehnout na soukromé firmy, jež vyvíjejí stroje schopné dopravit posádku na nižší oběžnou dráhu.
