Po Bushovi přijíždí do Iráku jeho soupeř Ahmadínežád

Martin Novák Martin Novák
1. 3. 2008 20:00
Írán a Irák vedly osm let válku. Teď je zapomenuta
Mahmúd Ahmadínežád.
Mahmúd Ahmadínežád. | Foto: Reuters

Bagdád - Americký prezident George Bush byl v Iráku už dvakrát. Ale vždy jen na několik hodin a neopustil prostor amerických vojenských základen.

V neděli přijíždí do irácké metropole host ze země, která s USA o vliv Iráku soupeří. Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád.

Jeho návštěva je přelomová ze dvou důvodů. Je vůbec první hlavou muslimské země, která od pádu režimu Saddáma Husajna v roce 2003 navštíví Bagdád.

Za Saddáma by to nešlo

A je také prvním tak vysoce postaveným íránským politikem, který se kdy v Iráku objevil. Za Saddáma byl příjezd íránského prezidenta nemyslitelný: oba státy spolu vedly v letech 1980 až 1988 válku, během níž zahynuly na obou stranách statisíce lidí.

Svržení Saddáma íránskému režimu víceméně vyhovovalo.

Irácká armáda při slavnostním nástupu
Irácká armáda při slavnostním nástupu | Foto: Reuters

Kromě schůzek s iráckým prezidentem a premiérem zavítaní i na dvě posvátná místa šíitských muslimů. Do mešit v Nadžafu a Karbale jižně od Bagdádu.

V Iráku stejně jako v Íránu vyznává většina obyvatel šíitský islám, takže Teherán má usnadněnou pozici ve snaze učinit ze současné irácké vlády svého spojence.

Saddámův režim byl naopak ovládán sunnity, kteří jsou vůči Íránu převážně nepřátelští. I proto vláda neumožní Ahmadínežádovi návštěvu další posvátné šíitské mešity v Samaře, neboť toto město se nachází v regionu obydleném převážně sunnity.

Americké obavy

Írán má vliv na některé šíitské ozbrojené skupiny v Iráku, například na milice radikálního imáma Muktady Sadra. Ten nedávno prodloužil příměří s americkými jednotkami.

Z rostoucího vlivu Íránu na Irák mají někteří američtí představitelé obavy. Jakékoliv posílení Teheránu je pro ně špatnou zprávou, neboť ho podezřívají ze snahy vyvíjet jaderné zbraně a sofistikované balistické rakety.

Velení amerických sil v Iráku se zase domnívá, že Íránci dodávají některým iráckým povstalcům miny a další zbraně.

Zpráva amerických zpravodajských služeb nicméně na konci loňského roku konstatovala, že Írán na jaderné bombě od roku 2003 nepracuje. Spekulace o možném americkém bombardování íránských jaderných zařízení a dalších strategických objektů tak utichly.

Podle agentury AP je jasné, že až do zvolení nového amerického prezidenta Washington proti Íránu nic vážného nepodnikne. A to jak vojensky, tak diplomaticky.

 

Právě se děje

Další zprávy