Představitel umírněného, reformního proudu, který se vyslovuje pro větší míru občanských svobod, větší práva žen a zlepšení napjatých vztahů Íránu se Západem.
Dostal 50,68 procenta hlasů a nahradí tak radikála Mahmúda Ahmadínežáda. Rúhánímu daly hlas hlavně střední vrstvy ve městech a mladší voliči.
V íránském teokratickém systému je však moc prezidenta omezena víceméně na ekonomické otázky. Zahraniční politiku, obranu, justici i jaderný program ovládá duchovní vůdce Alí Chameneí, který má v klíčových otázkách právo veta.
Nelze tak očekávat, že by umírněný Rúhání přinesl zásadní změny například do jednání o jaderném programu, do íránské konfrontace s USA a Izraelem nebo podpory, kterou Teherán poskytuje syrskému režimu Bašára Asada.
Prezident sestavuje vládu (premiérská funkce v Íránu neexistuje), kterou ale musí schválit parlament. Ten je ovládaný konzervativci, kteří jsou proti velkým změnám jak doma, tak v zahraniční politice.
Rúhání navíc bude muset řešit složitou ekonomickou situaci, do které se země dostala kvůli sankcím, uvaleným na ni Radou bezpečnosti OSN, Evropskou unií a Spojenými státy.
Íránci si stěžují na prudký pokles jejich měny rijálu a rostoucí nezaměstnanost. Prodej ropy v posledních dvou letech poklesl téměř o polovinu. Rúhání tvrdí, že chce zemi dostat s izolaci a se světem vést dialog, ale jako prezident to nemůže příliš ovlivnit.
Hlavní mocenské páky má v rukou Chameneí a jemu věrné složky, například ozbrojené Revoluční gardy.
Podobně jako Rúhání se v roce 1997 stal prezidentem také reformista Muhammad Chatámí, ale ze svých plánů kvůli odporu konzervativců ve vedení země realizoval jen málo.
Rúhání se ale pravděpodobně zdrží útoků na Izrael či sionismus, kterými proslul jeho předchůdce Mahmúd Ahmadínežád.
Izrael už ovšem oznámil, že i přes nečekané vítězství umírněného kandidáta nadále považuje Írán a jeho jaderný program za velkou hrozbu.
"Mezinárodní společenství nesmí podlehnout zbožným přáním nebo pokušení a uvolnit tlak na Írán, aby zastavil svůj jaderný program," uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Rúhánímu je čtyřiašedesát let a aktivní byl už v revoluci proti šáhovi, která v roce 1979 nastolila islámskou republiku. Později působil jako hlavní íránský vyjednavač při mezinárodních rozhovorech o jaderném programu.
USA, Evropská unie a Izrael Teherán podezřívají ze snahy vyrobit atomovou bombu, podle Íránců jejich program slouží výhradně k mírovým účelům a nebude zastaven. Je velmi nepravděpodobné, že by Rúháního vítězství na tomto stanovisku něco změnilo.
