Atény - Řekové, znechucení vládními škrty i faktem, že viníkům hospodářské krize v zemi se nic nestalo, se rozhodli přistoupit k nevšední formě protestu. Každému poslanci, jenž jim padne do rukou, vynadají a poplivou ho.
Řecká televize již přinesla záběry legislativců, které museli před rozlícenými demonstranty chránit hasiči a policisté. Za akcí stojí iniciativa "Rozhořčení občané", organizovaná přes sociální sítě.
V Aténách i dalších městech protestovaly ve čtvrtek již osmý den za sebou desetitisíce osob. Mají dost politických elit, ať už náleží do tábora vládních socialistů, či opoziční pravicové Nové demokracie.
Monarchisté, anarchisté, nezaměstnaní i studenti požadují, aby z veřejného života odešli všichni politikové bez rozdílu. Jsou totiž podle nich zodpovědní za katastrofální stav ekonomiky, která má - po loňském propadu o 4,5 procenta - letos zaznamenat tříprocentní pokles.
Hlavně se jim ale nelíbí vládní škrty, jež mají za cíl snížit státní výdaje a dluh, který se mezitím vyšplhal na úroveň 150 procent hrubého domácího produktu.
Proti vládním opatřením jsou zejména odbory, které Panhelénské socialistické hnutí (PASOK) premiéra Jorgose Papandrea jinak podporují.
Vyloučíme je z eurozóny
Škrty ostře napadá také opozice, ovšem hlavně z toho důvodu, že jsou podle ní nedostatečné. Vůdce Nové demokracie Antonis Samaras navíc požaduje další snížení daní.
Zejména daně z podnikání, a to na úroveň 15 procent, protože prý brzdí hospodářské oživení. To socialistická vláda zatím odmítá, souhlasí jen se snížením horní sazby daně z přidané hodnoty - ze současných 23 na dvacet procent.
Dolů půjde i spodní hranice DPH, platná mimo jiné pro potraviny, která klesne ze třinácti na deset procent.
V Aténách jedná již několik dní evropská "trojka", delegace Evropské unie, Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky. Má rozhodnout o dvanáctimiliardové tranši, jež by ze záchranného balíku ve výši 110 miliard eur, poskytnutého loni Unií, měla země dostat v nejbližší době.
Podmínkou jsou ovšem hluboké strukturální reformy, které by zemi vyvedly z dluhů. To se však zatím nedaří. Proto teď také agentura Moody´s snížila rating Řecka o tři stupně, z hodnoty B1 na Caa1.
Ve čtvrtek oznámila vláda v Aténách další škrty na úrovni 6,2 miliardy eur. Celkové zadlužení země přitom činí 340 miliard eur.
Zásadní nesouhlas politických kruhů v zemi vyvolal návrh německé FDP, aby bylo Řecko přinuceno opustit eurozónu, a nepoškozovalo tak dále evropskou měnu. Její kurz v uplynulých měsících klesal především kvůli potížím Řeků, Portugalců a Irů.
Nepaušalizujte, prosím
Škrty, mimo jiné pokles platů ve státní sféře, zatím žádné zlepšení situace v zemi nepřinesly a řada ekonomů v Unii volá po tom, aby země oficiálně vyhlásila bankrot.
Na vládní opatření znamenající utahování opasků u nižších příjmových skupin a střední třídy zareagovali Řekové tak, jak se dalo očekávat. Snížili svou spotřebu. Hospodářské oživení, ve které doufala vláda, tak nenastalo.
Jen obrat maloobchodu se letos v březnu snížil oproti stejnému období loňského roku o 17 procent.
Pokud by se Peloponéský poloostrov vrátil k drachmě, znamenalo by to obrovský nárůst zadlužení, protože dluh by zůstal denominován v eurech. Země by musela znovu hledat pomoc u Mezinárodního měnového fondu a půjčit si další desítky miliard.
Papandreovi socialisté poukazují na to, že do potíží se Řecko dostalo za vlády Nové demokracie, která systematicky zatajovala před EU skutečný stav státních financí.
"Paušální zpochybňování veřejných institucí i jednotlivých politiků podkopává demokratický systém v zemi," varuje šéf parlamentu Filippos Petsalnos. "Dějiny potvrdily, že atmosféra všeobecného odmítání parlamentní republiky měla pro řecký lid vždy tragické následky."
Narážel tím očividně na vládu řecké junty z let 1967-1974.
