Washington - Americký ministr obrany Robert Gates v pondělí představil detaily připravovaného rozpočtu Pentagonu na rok 2010.
A přestože v něm oznámil obrovské škrty ve velkolepých vojenských programech, bude se jednat podle deníku New York Times o největší vojenský rozpočet od druhé světové války po započtení inflace.
Na půdě Kongresu však čeká Gatese tvrdá bitva. Jen 24 minut poté, co vystoupil před novináře, odeslala skupina demokratických i republikánských senátorů dopis Baracku Obamovi, ve kterém kritizuje úmysl Pentagonu snížit peníze na raketovou obranu o 1,4 miliardy dolarů, tedy téměř patnáct procent.
Podle dostupných informací škrty zastaví plány na zvýšení počtu raketových sil na Aljašce a pozastaví vývoj protiraketového laseru, kterým by byla vybavena civilní letadla. Naopak se o 700 milionů zvýší rozpočet na protiraketovou obranu využitelnou v bitvě.
Korea střílí, USA škrtají
„Spolupráce na raketové obraně je nyní zásadně důležitá pro naše nejbližší světové spojence v bezpečnostních otázkách," stojí v dopise senátorů Obamovi.
„Bojíme se, že škrty v rozpočtu na raketovou obranu by mohly neodvratitelně podkopat tyto vztahy a podpořit dojem, že Spojené státy nejsou spolehlivým spojencem."
Americký prezident v neděli v Praze vzdal hold Česku a Polsku za úsilí, které do vybudování protiraketového štítu vložily, zopakoval však, že jeho rozšíření do střední Evropy záleží jednak na funkčnosti štítu, jednak na budoucnosti íránského jaderného programu.
Gatesovo oznámení škrtů však zřejmě nemohlo přijít v méně vhodný čas. V neděli po téměř třech letech podruhé otestovala svou raketu dlouhého doletu Severní Korea a Taepodongu-2 se tentokrát podařilo urazit polovinu vzdálenosti k Aljašce, na což poukazují i kritici nového rozpočtu.
Konec drahých a vlekoucích se programů
Podle Pentagonu je však zejména nutné seškrtat vlekoucí se a příliš drahé programy, které nemají jasnou budoucnost a využít zdroje na vybavení a výcvik nutný k vedení protipovstaleckých operací.
Celkem má Pentagon za rok 2010 čerpat téměř 664 miliard dolarů včetně peněz na války v Afghánistánu a Iráku, loňský rozpočet dosáhl téměř 655 miliard. Veškeré výdaje na zbrojení, které přicházejí i z rozpočtů jiných ministerstev, však již několik let dosahují bilionu dolarů.
Mezi oběťmi Gatesových škrtů je například nová flotila helikoptér pro amerického prezidenta za 13 miliard dolarů, se kterou je výrobce Lockheed Martin už 6 let pozadu, nový komunikační satelit, nový torpédoborec a bombardér a také stíhačka F-22, kterou má co nejdříve nahradit F-35.
Proti povstalcům
Místo zbraní vhodných k vedení konvenčních válek nyní Pentagon svou pozornost (a svou kasu) obrátí k průzkumným a výzvědným technologiím, rozšíření počtu mužů ve speciálních jednotkách a zvýšení množství vrtulníků.
Cílem je stát se akceschopnějším v protipovstaleckých operacích, jaké jsou vedeny v Iráku nebo v Afghánistánu. Zdvojnásoben na 50 bude také počet bezpilotních letadel třídy Predator a Reaper, které jsou užívány zejména na afghánsko-pákistánských hranicích k útokům na předpokládané pozice radikálních islamistů.
Celkově podle Gatese spolknou protipovstalecké operace desetinu rozpočtu.
