Pečínka ze psa i sójové "lahůdky". Lidé v KLDR řeší hlad kreativně, ale děti rostou malé a hubené

Náhražky běžného jídla v KLDR.
Strava severokorejského obyvatelstva je podle OSN příliš jednotvárná. Tvoří ji často kukuřice a rýže.
Jídlo se nejčastěji nakupuje formou směny na černém trhu. V metropoli Pchjongjangu však propagandisté rádi otevírají nablýskané obchody - ve kterých si ale může dovolit nakupovat jen bohatá vrstva.
Situace se zásobováním se ale zlepšuje. Ještě v roce 2013 bylo možné v Severní Koreji pozorovat známky chronického hladu.
Ovšem teď si lidé dokonce můžou občas dopřát vepřové maso... Anebo psí, jako na snímku.
Foto: Reuters
Zahraničí Reuters Zahraničí, Reuters
Aktualizováno 10. 11. 2017 9:32
Obyvatelé totalitní Severní Koreje prožili v nedávné minulosti několik hladomorů a většinu života se musejí obejít bez masa nebo jiných výživných potravin. Proto vyvíjejí kuriózní jídelní "náhražky". Mezi ně patří například indžogogi, směs sóji, rýže a chilli omáčky. Propast mezi většinou chudého obyvatelstva Severní Koreje a bohatou společenskou smetánkou je přitom obrovská. Zatímco běžní lidé trpí nedostatkem potravin, elita si v hlavním městě Pchjongjangu pochutnává na pizze nebo zmrzlině.

Pchjongjang - Vezmete sedlinu zbylou po lisování sójového oleje, kterou se zpravidla krmí prasata. Vysušíte ji - a máte indžogogi, v překladu "člověkem vyrobené maso".

Když přidáte i rýži a chilli omáčku, vznikne jeden z nejoblíbenějších pokrmů v KLDR.

Severní Koreji byl tento recept po dlouhé roky návodem k přežití. Dnes je to populární jídlo, které lze koupit ve stáncích s rychlým občerstvením nebo na džangmadangu, tradičním směnném trhu.

Ti, kdo z KLDR emigrovali, tvrdí, že takových trhů jsou v zemi stovky. Právě směnný obchod umožnil Severokorejcům přežít dlouhé roky hospodářské krize, kterou způsobil autokratický režim dynastie Kimů, izolace země a mezinárodní sankce.

"Lidé jedli po celý ten čas indžogogi místo masa," řekl agentuře Reuters Čo Uj-sung, mladý muž, který ze země uprchl v roce 2014. "Dnes lidé indžogogi jedí, protože jim chutná."

Černý trh proti hladomoru

Když v roce 1991 zkolaboval Sovětský svaz, pro severokorejskou ekonomiku to byla citelná rána. Centralizovaný systém distribuce potravin v zemi se zhroutil a v následujících letech zemřely tři miliony lidí hladem.

Ti, kdo přežili, byli nuceni shánět jídlo, kde se dalo. Zejména pak na černém trhu, kde se vzhledem k nedostatku peněz potraviny směňovaly za předměty denní potřeby a naopak.

Další cestou bylo vymýšlet si netradiční pokrmy.

Protože výměnný obchod na černém trhu převažuje v rámci severokorejské ekonomiky, je velmi obtížné stanovit jeho objem.

A také to, jaký dopad mají na život prostých lidí sankce uvalené na KLDR mezinárodním společenstvím. Ty se totiž nevztahují na dovoz potravin.

Nedostatkem jídla trpí 70 procent populace

Oficiální propaganda v Pchjongjangu ráda zdůrazňuje, že sankcemi trpí v prvé řadě děti. Ti, komu se ze Severní Koreje podařilo uprchnout, ale potvrdili, že letošní slabá úroda kukuřice notně ztížila situaci venkovského obyvatelstva.

Podle oficiálních údajů využívá centrální systém distribuce potravin nadále 70 procent Severokorejců. Stejný podíl obyvatelstva trpí podle Organizace spojených národů (OSN) nedostatkem jídla.

Studie OSN uvádí, že množství obilovin, masa nebo zeleniny, které severokorejský režim poskytuje lidem, je pravidelně nižší, než jaké se úřady zavázaly distribuovat. Organizace proto už vyzvala členské země, aby KLDR poskytly potravinovou pomoc ve výši 76 milionů dolarů (zhruba 1,7 miliardy korun).

Džangmadang ale dál zůstává pro Severokorejce tím místem, kde si opatřují vše, co potřebují k životu.

"Je trochu směšné provádět analýzu distribuce potravin v Severní Koreji tak, že se soustředíme na zastaralý systém, který ztratil v uplynulých desetiletích hodně ze svého významu," upozorňuje Benjamin Silberstein z Ústavu pro výzkum zahraniční politiky v americké Filadelfii.

To sice OSN částečně připouští, zároveň však dodává, že její možnosti monitoringu v Severní Koreji jsou omezené.

Jisté ovšem je, že alespoň podle oficiálních dat z Pchjongjangu není v současnosti problém s množstvím jídla, ale s jeho složením. 

Strava severokorejského obyvatelstva je podle OSN příliš jednotvárná a skládá se hlavně z rýže, kukuřice, fazolové pasty a kimči, pikantního salátu připraveného z nakládané a fermentované zeleniny. Severokorejcům tak ve stravě chybí proteiny a tuky.

Jídelníček? Králičí, jezevčí, psí maso

Tempo růstu severokorejské ekonomiky činilo loni podle jihokorejské centrální banky 3,9 procenta a bylo nejrychlejší za posledních 17 let. Růst podporoval především průmysl a obchod s Čínou, ne však spotřeba.

Výjimečně si lidé pochutnají na vepřovém mase, většinou však na psím (na snímku).
Výjimečně si lidé pochutnají na vepřovém mase, většinou však na psím (na snímku). | Foto: Reuters

Ještě v roce 2013 bylo možné v Severní Koreji pozorovat známky dlouhodobého hladu. Ti, kdo ze země nedávno emigrovali, ale potvrdili, že situace v zásobování se v posledních letech zlepšila.

Lidé si teď dokonce občas mohou dopřát vepřové maso, i když i nadále konzumují spíše psy, králíky nebo i jezevce.

Jenže to nestačí - podle agentury Reuters chybí průměrným obyvatelům KLDR živiny.

Například studie Světového potravinového programu z roku 2009 uvádí, že předškolní děti v KLDR jsou v průměru o 13 centimetrů menší a váží o 7 kilogramů méně než stejně staré děti z Jižní Koreje.

Trhy kobylek a vlastní jídlo

Jistou výhodu má zhruba 30 procent obyvatel, kteří žijí na venkově. Ti hospodaří na svých polích, a mají tak vlastní potraviny.

Severokorejský vládce Kim Čong-un, který se dostal k moci v roce 2011, navíc v posledních letech uvolnil státní kontrolu nad soukromým obchodem. Některé městské a venkovské trhy, které jsou pro rychlost, s jakou se na nich obchoduje, označovány jako "trhy kobylek", zůstávají nicméně stále mimo kontrolu úřadů.

Z průzkumu uskutečněného v roce 2015 mezi tisícovkou lidí, kteří v posledních letech prchli z KLDR, vyplývá, že na "trzích kobylek" je přímo či nepřímo závislých 60 procent Severokorejců.

Indžogogi, ze kterého se vyrábí indžogogibab, populární severokorejské jídlo.
Indžogogi, ze kterého se vyrábí indžogogibab, populární severokorejské jídlo. | Foto: Reuters

Indžogogi je jedním z nejoblíbenějších jídel, která jsou na nich k mání. Sójová pasta má nízký obsah kalorií, je však bohatá na proteiny a vlákninu.

"Lidé, kteří žijí na pobřeží, do ní přidávají ančovičky, ve vnitrozemí zase pálivou papriku," říká Lee E-ran, někdejší kuchař ze severokorejského Hjesanu. "Já jsem zase používal na kousky nasekané úhoře."

Pizza v Pchjongjangu

Bohatí občané Severní Koreje mají ovšem jiný jídelníček. Řada obyvatel hlavního města Pchjongjangu si může dovolit objednat si v některé ze stovek místních restaurací pizzu za zhruba 220 korun. Anebo nudle se zaděnkami, mořskými mušlemi, za 77 korun.

Jedna porce indžogogi naproti tomu stojí pouhého půl dolaru (v přepočtu 11 korun).

Populární kimči.
Populární kimči. | Foto: Reuters

Tak jak se mění severokorejská ekonomika, mění se i jídelníček střední třídy. Není ovšem jasné, jak si pchjongjangské restaurace opatřují některé ingredience, protože dovoz zpracovaných masných výrobků nebo sýrů z Evropy a jižní Asie sankce zakazují.

Pchjongjangské cukrárny a pekárny na druhé straně nabízejí velké množství sladkostí. Dovoz cukru z Číny v tomto roce vzrostl v období od ledna do září na 44 700 tun, což je polovina veškerého čínského exportu.

Podobně letos vzrostl dovoz čínského obilí na přibližně 50 tisíc tun. Za celý loňský rok to přitom byly pouhé tři tuny.

"Někteří Severokorejci si nadstandard v jídle mohou dovolit," vysvětluje jedna z emigrantek jménem Kang. "Můj otec kupříkladu dostává úplatky."

A jakou mají tyto úplatky podobu?

"Kozí, psí a srnčí maso," říká Kang s úsměvem.

Cestování do Severní Koreje. Na odpalové pláži se sluní turisté | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 46 minutami

Hokejisty Slavie bude po Říhovi trénovat Štrba

Novým trenérem hokejistů prvoligové Slavie se stal Martin Štrba. Na střídačce nahradí Miloše Říhu mladšího, jemuž skončila smlouva a klub již v polovině března avizoval, že s ním dále nepočítá. Štrbovým asistentem bude další bývalý útočník Jiří Doležal, trenérem brankářů zůstal Roman Málek. Pražané o tom informovali na webu.

"Martina Štrbu jsme si vytipovali jako mladého progresivního trenéra, který má ambice a potenciál. Jeho výhodou je také to, že má za sebou úspěšnou hráčskou kariéru," řekl sportovní manažer Jiří Veber.

Čtyřiačtyřicetiletý Štrba trénoval naposledy rovněž ve druhé nejvyšší soutěži Chomutov. S Piráty se dohodl na odchodu koncem listopadu. V minulosti pracoval jako asistent trenéra v Českých Budějovicích, kde působil rovněž u mládeže.

Další zprávy