Změna církevního práva se týká dvou funkcí, a sice četby evangelia při mši (lektor) a služby u oltáře (akolyta). Ve zdůvodnění papež František zdůraznil, že tyto funkce jsou výrazně odlišné od funkcí, které si žádají vysvěcení, a proto je možné je otevřít všem věřícím bez rozdílu pohlaví.
V dopise, který doprovází změnu církevní práva, papež uvádí, že otevření těchto dvou funkcí také pro ženy bude znamenat "efektivnější účast všech věřících na šíření evangelia ze strany církve". Současně ale papež cituje svého předchůdce Jana Pavla II., dle kterého církev církev nemůže udělit kněžské svěcení ženám.
Podle agentury AFP se papež František zdráhá otevřít jáhenství ženám. K této otázce svolal v dubnu loňského roku již druhou komisi, jelikož ta první se nedobrala ke konkrétním závěrům. Jáhni mohou sami kázat či sloužit křty, sňatky a pohřby. V katolické církvi mohou jáhni mít rodinu a nedodržovat celibát. V praxi jáhni často zastupují kněze, kterých je v církvi nedostatek.
"Změna sjednocuje církevní instituce s pastorační praxí ve světě," uvedla ředitelka sdružení Women's Ordination Conference Kate McElweeová. Výrazně kritičtější je bývalá šéfredaktorka ženské přílohy vatikánského deníku L´Osservatore Romano a historička Lucetta Scaraffiová. Podle ní aktuální změna církevního práva "uzavřela otázku jáhenství" žen.
Agentura Reuters poznamenává, že papež František jmenoval celou řadu žen do vatikánských úřadů. Za jeho vlády se ženy dostaly do vysokých funkcí, například do čela Vatikánských muzeí či do rady, která má dohlížet na hospodaření církevního státu.
Role žen se napříč křesťanskými církvemi různí. Mnoho reformovaných a evangelických církví připouští, aby ženy byly vysvěceny na kněžky či pastýřky. Naopak pravoslavné církve takové vysvěcení ženám zapovídají.
