Požehnání Městu Římu a světu si před Svatopetrskou bazilikou vyslechlo podle agentury Reuters takřka sto tisíc lidí. Papež na začátku upozornil na situaci v Africe, zejména na dramatickou humanitární situaci v súdánském Dárfúru a také v oblasti velkých jezer.
Izrael má právo na existenci, Palestinci na stát
Benedikt XVI. pak vyzval k uklidnění špatné bezpečnostní situace v Iráku a ve "svaté zemi" Izraeli, kde vybídl k trvalému dialogu.
Ve zřejmé narážce na prohlášení íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda podpořil právo židovského státu na existenci. Zároveň však apeloval na mezinárodní společenství, aby Palestincům pomohlo s vytvořením vlastního státu, který by žil v míru s Izraelem.
Papež se nevyhnul ani nejvážnějšímu problému současné mezinárodní politiky - krizi kolem íránského jaderného programu. "Pomocí vážně míněných jednání by mělo být dosaženo dohody, která bude čestná pro všechny," řekl doslova Benedikt XVI.
Írán minulý týden oznámil, že se mu podařilo ukončit proces obohacování uranu, a zařadil se tím mezi jaderné mocnosti. Spojené státy za to na něj chtějí uvalit mezinárodní sankce.
"Kéž se posílí vůle uskutečnit mirumílovné soužití mezi kulturami, etniky i náboženstvími," zakončil poselství Urbi et Orbi papež Benedikt XVI.
Nakonec papež tradičně pozdravil národy světa v mnoha jazycích. První Benediktovo požehnání přenášela stovka televizních společností do 65 zemí světa. Papež, občanským jménem Joseph Ratzinger, dnes navíc slaví 79. narozeniny.
První velikonoční vigilie Benedikta
Benedikt XVI. už v noci na dnešek poprvé celebroval velikonoční vigilii ve Vatikánu. V jejím průběhu byly ve Svatopetrském chrámu zapáleny velikonoční svíce, které mají symbolizovat zmrtvýchvstání ukřižovaného Ježíše.
Na jejím počátku papež vstoupil do potemnělé a ztichlé baziliky s bílou svící, paškálem, v ruce. Během liturgie světla si od posvěceného ohně rozsvítily své svíce další stovky věřících, shromážděných ve vatikánském chrámu.
Nechyběly ani další tradiční části vigilie - chvalozpěv Exsultet, čtení z bible, křest katechumenů - žadatelů o křest, eucharistie (svátost lámání chleba), včetně svatého přijímání nově pokřtěných z rukou samotného papeže.
Velikonoční vigilie už nepatří k Bílé sobotě, ale k neděli Zmrtvýchvstání Páně. Proto se slaví po setmění. Benedikt XVI., který se právě dnes dožívá 79 let, měl na odpočinek před dalšími bohoslužbami jen pár hodin.
Papež obnovil tradici, nesl kříž
Římské Koloseum, symbol někdejšího pronásledování prvních křesťanů, bylo v pátek večer znovu dějištěm tradiční Křížové cesty připomínající na Velký pátek Kristovu cestu na popraviště.
Papež nesl kříž osobně na začátku a na konci cesty, tedy k prvnímu a 14. zastavení. Obnovil tak tradici přerušenou za těžce nemocného Jana Pavla II., který tuto roli hlavy katolické církve v posledních letech života vykonávat nemohl a nechal se zastupovat kardinály.
Mezi těmi, kteří nesli kříž mezi ostatními zastaveními, byli i laici z Mexika, Koreje, Angoly a Nigérie, a jedna rodina z Říma. Působivého obřadu se zúčastnily desítky tisíc lidí, mnozí z nich se svícemi či pochodněmi.
Jan Pavel II. v prvních letech svého pontifikátu nesl kříž vždy po celou cestu. Poté, co si zlomil krček stehenní kosti, si přibíral pomocníky. Od roku 2001 se pak nechal zastupovat.
Páteční ceremonie v Koloseu byla v přímém televizním přenosu vysílána do čtyřiceti zemí světa.
