Letadlo s papežem přistálo na bagdádském letišti krátce po 14:00 místního času (12:00 SEČ). Podle agentury Reuters kromě ochranky Františka doprovází zhruba 75 novinářů.

Při setkání s prezidentem Barmahem Sálihem papež prohlásil, že "řinčení zbraní musí skončit, stejně jako násilí a extremismus". Vyzval také prezidenta a další přítomné politiky shromážděné v prezidentském paláci, aby si Irák cenil náboženských menšin a považoval je za "vzácný zdroj", který je třeba chránit, ne za překážku, již je třeba odstranit. Dodal také, že nikdo by neměl být považován za občana druhého řádu.

"Smysluplnou obnovu a lepší budoucnost příštím generacím zajistíme jenom tehdy, když se povzneseme nad rozdíly mezi námi a budeme se považovat za členy téhož lidského společenství," zdůraznil papež.

Po tomto setkání s politiky zamířil do bagdádské katedrály Matky ustavičné pomoci, která byla v říjnu 2010 dějištěm krveprolití. Při útoku islámských radikálů tam přišlo o život téměř 60 lidí. "Děkuji vám, bratři biskupové a kněží, že zůstáváte poblíž svých věřících a podporujete je," řekl shromážděným, jejichž počet byl kvůli koronaviru omezen.

Irák v očekávání hlavy katolické církve zavedl mimořádná bezpečnostní opatření a na zastávky na papežově trase vyslal tisíce příslušníků speciálních jednotek. Po Iráku bude papež podle Reuters cestovat letadlem, vrtulníkem a zřejmě i opancéřovaným vozem. K větším bezpečnostním obavám přispěly nedávné raketové útoky na americké cíle v Iráku i lednový útok sebevražedného atentátníka v Bagdádu, při němž přišlo o život 32 lidí a k němuž se přihlásila sunnitská militantní skupina.

V centrální části metropole lidé vyvěsili plakáty a transparenty vítající hlavu katolické církve. Objevily se také billboardy, na kterých je vedle papežovy fotografie slogan "Všichni jsme bratři". Ulice zdobí irácké a vatikánské vlajky a na centrálním náměstí Tahrír byl umístěn umělý strom s vatikánským státním znakem.

"Jsem velmi rád, že mohu opět cestovat," řekl papež novinářům v letadle. Jeho návštěva Iráku je první cestou mimo Itálii od listopadu 2019. Cestu označil za povinnost k zemi, která byla mnoho let mučena.

Irácký ministr zahraničí Fuád Husajn uvedl, že Iráčané jsou připraveni přijmout papežovo poselství míru a tolerance. Návštěvu označil za historické setkání "minaretů a zvonů".

Čtyřiaosmdesátiletý František během čtyřdenní návštěvy zavítá do Mosulu, kde byla v minulosti větší komunita křesťanů, ale jehož kostely zničili bojovníci teroristické organizace Islámský stát (IS). Další zastávkou bude historický Ur, odkud podle bible pocházel prorok Abraham uctívaný židy, křesťany i muslimy. V Nadžafu se má papež setkat s hlavou šíitské komunity, velkým ajatolláhem Alím Sistáním, a očekáván je také v iráckém Kurdistánu, který se ujal křesťanů prchajících z jiných částí Iráku.

Desítky mužů, žen a dětí se před dnešním Františkovým příletem shromáždily před jedním z bagdádských kostelů. Mnozí neměli roušky a nedodržovali rozestupy. Následně podle AP autobusem zamířili na letiště, aby tam papeže přivítali.

Bagdád i Vatikán odmítaly přílišné obavy z toho, že návštěva přispěje k dalšímu šíření koronaviru. Trvají na tom, že budou dodržovány rozestupy a budou vymáhána veškerá preventivní opatření.

Související

Nejrizikovější cesta v dějinách papežství. František v Iráku navštíví vypálené město

Mluvčí Vatikánu Matteo Bruni tento týden řekl, že papežova návštěva Iráku je "aktem lásky" a že je důležité, aby to Iráčané věděli.

"Přicházím k vám jako poutník míru, abych zopakoval, že jste všichni bratři," řekl papež ve videovzkazu Iráčanům vpředvečer příletu. "Přicházím jako poutník míru hledající bratrství a hnán touhou společně se modlit a kráčet také s bratry a sestrami z jiných náboženství," doplnil.

Křesťanská menšina v Iráku bývala mnohem početnější. Začala se ale zmenšovat po americké invazi v roce 2003. Počty vyznavačů křesťanské víry ještě více klesly v roce 2014, když se IS prohnal křesťany obývanými městy v provincii Ninive. Islámský extremismus mnohé přiměl uprchnout do sousedního kurdského regionu nebo ještě dál. Domů se jich vrátilo jen málo. Ty, kteří se k tomu rozhodli, čekaly zničené domy a kostely. V roce 2003 byl počet křesťanů v Iráku odhadován na 1,4 milionu, nyní se hovoří o 250 tisících.