Islámábád - Představitelé hlavních stran koaliční vlády v Pákistánu - Pákistánské muslimské ligy (PML-Q) a Pákistánské lidové strany (PPP) - se dohodli na tom, že v parlamentu zahájí proces odvolání prezidenta Parvíze Mušarafa z funkce, takzvaný "impeachment".
"Lídři koalice jsou přesvědčeni, že zahájení impeachmentu je nevyhnutelné," prohlásil na tiskové konferenci hlavní představitel Pákistánské lidové strany Ásif Alí Zardárí, manžel nedávno zavražděné političky Bénazír Bhuttové.
Podle informací britského deníku The Times lídři lidové strany Ásif Alí Zardárí a vůdce Pákistánské muslimské ligy Naváz Šaríf požádají Mušarafa, aby odstoupil. Pokud tak neučiní, podají v parlamentu návrh na impeachment.
Krize se prohlubuje
Mušaraf se zatím k prohlášení vládních představitelů nevyjádřil. Jeden z jeho spojenců Kamil Ali Agha ze strany, která Mušarafa podporuje, podle agentury Reuters řekl, že prezident "bude impeachmentu čelit".
Mušarafovi už vyjádřili podporu jeho přívrženci v parlamentu a slíbili, že se pokusí zamezit tomu, aby koalice získala potřebné dvě třetiny hlasů nutné k odvolání.
Podle deníku The Times se očekává, že Mušaraf sám neodstoupí. "Budu se bránit těm, kteří mě tlačí ke zdi," vzkázal Mušaraf už dříve svým příznivcům. "Pokud využijí svého práva pokusit se mě zbavit, já využiju svého práva bránit se," citoval slova Mušarafa britský list.
Také pákistánská média citují své zdroje, podle kterých Mušaraf bude proti odvolání bojovat.
Představitelé koalice tvrdí, že mají v parlamentu potřebnou dvoutřetinovou většinu nutnou k odvolání Mušarafa. Přívrženci prezidenta to odmítají a prohlašují, že se koalici odvolání nezdaří.
Mušaraf má pravomoc rozpustit parlament. Dosud prohlašoval, že této možnosti nevyužije. Představitelé vlády nyní Mušarafa vyzvali, aby se o rozpuštění parlamentu v žádném případě nepokoušel.
Důležitý bude také postoj armády, ve které má Mušaraf, její bývalý šéf, dosud značný vliv.
Podle pozorovatelů dění v Pákistánu může impeachment dále destabilizovat dění v zemi, která čelí ekonomickým problémům a rostoucí hrozbě ze strany islamistických povstalců, a to hlavně na severu země u hranic s Afghánistánem.
Na prohlášení vládních představitelů reagovala také tamní burza, která zaznamenala značný propad.
| Kdo vydělá na krizi v zemi? Čtěte blog novinářky Terezy Engelové přímo z Pákistánu |
Vztahy s USA ochladly
Mušaraf se k moci dostal pučem v roce 1999 a od moci odstavil premiéra Naváze Šarífa.
Současný prezident patří k hlavním americkým spojencům ve válce proti terorismu. V posledních měsících však vztahy mezi Pákistánem, šestým nejlidnatějším státem světa, a Spojenými státy značně ochladly.
Čtěte také: Američané záměrně zabili naše vojáky, tvrdí Pákistán
Mušarafova popularita v zemi poklesla poté, co v listopadu loňského roku vyhlásil výjimečný stav, omezil činnost médií, opoziční političku Bénazír Bhuttovou držel v domácím vězení a propustil soudce Nejvyššího soudu. Hrozilo totiž, že soud neuzná výsledky sporných říjnových prezidentských voleb, díky kterým Mušaraf zůstal ve funkci.
Proti průběhu voleb protestovala opozice, která je nyní ve vládě.
Následoval atentát na Bhuttovou a únorové parlamentní volby, ve kterých Mušarafovi přívrženci neuspěli. Prezident přesto setrval u moci.
Pákistánský prezident se nyní chystal navzdory politickému napětí navštívit zahajovací ceremoniál olympijských her v Pekingu, kde se měl také setkat s tamními politiky. Nakonec však Čínu místo něj navštíví premiér Júsaf Raza Gilání.
Čtěte také:
