Pákistán toleruje výrobce bomb, USA mu sebraly peníze

Václav Viták
13. 12. 2011 13:20
Pákistán od Američanů prozatím nedostane 700 milionů dolarů
Americký obrněný vůz M-ATV zničený v Kandaháru podomácku vyrobenou bombou
Americký obrněný vůz M-ATV zničený v Kandaháru podomácku vyrobenou bombou | Foto: Reuters

Washington - Spojené státy zmrazí Pákistánu vojenskou pomoc ve výši 700 milionů dolarů a neuvolní ji, dokud nedá jasné záruky, že bude bojovat proti podomácku vyráběným bombám používaným proti jednotkám NATO v Afghánistánu.

Improvizovaná výbušná zařízení patří k nejúčinnějším zbraním povstalců a jejich výroba je velmi lehká, protože jako třaskavina se v nich velmi často používá dusičnan amonný, který povstalci pašují ve velkém přes pákistánskou hranici.

Tato látka je zcela běžným hnojivem a v Pákistánu - zemědělské zemi - se vyrábí ve velkém množství.

Zmíněných 700 milionů dolarů představuje jen menší část vojenské pomoci, kterou USA každoročně poskytují Pákistánu od začátku války proti teroru v sousedním Afghánistánu.

V americkém Kongresu přitom sílí hlasy, aby tyto škrty byly ještě přísnější. Na zmrazení pomoci v této výši se v Kongresu dohodl panel složený z představitelů branných výborů Senátu a Sněmovny reprezentantů.

"Děláme, co můžeme"

Washington již delší dobu žádal Islámábád, aby začal přísně regulovat vývoz dusičnanu amonného do Afghánistánu. Povstalci ho pašují přes hranici ve všech dostupných dopravních prostředcích.

Používají k jeho převozu nákladní vozy, pick-upy, ale také motocykly, kola nebo vozíky tažené osly. Na silně průlinčité pákistánsko-afghánské hranici nemají obvykle žádné problémy, protože stačí malý úplatek pákistánské pohraniční službě a náklad bez problémů projde.

Pákistánští politici ale varují, že omezení pomoci povede k ještě silnějším protiamerickým náladám v zemi a že dělají v boji proti povstalcům "vše, co mohou".

Američtí zákonodárci jsou však stále nespokojenější s přístupem Pákistánu, který podle jejich názoru například nedostatečně potírá militantní islámskou síť Hakkání, která je napojena na Al-Káidu, působí spojeneckým jednotkám v Afghánistánu velké problémy a podle Američanů operuje z Pákistánu.

Sestupný trend

Americko-pákistánské vztahy se od květnové akce amerických speciálních jednotek proti Usámovi bin Ládinovi trvale zhoršují.

 

Továrna na výrobu dusičnanu amonného v pákistánském Multanu
Továrna na výrobu dusičnanu amonného v pákistánském Multanu | Foto: Reuters

Posledním velkým incidentem byla smrt čtyřiadvaceti pákistánských vojáků, kteří zahynuli 26. listopadu v palbě vrtulníků spojeneckých sil, jež jejich stanoviště považovaly za opěrný bod Tálibánu.

Pákistán v reakci na tento incident zablokoval na své hranici s Afghánistánem ty hraniční přechody, přes něž spojenci dopravují životně důležité zásoby a pohonné hmoty.

V Pákistánu teď stojí tisíce nákladních vozů s nákladem pro jednotky NATO v Afghánistánu a čekají, kdy budou moci znovu přejet hranici.

Pákistánský premiér ale v neděli řekl, že blokáda zásobovacích konvojů Severoatlantické aliance může pokračovat ještě týdny. Jeho vláda navíc uvažuje, že uvalí na materiál a palivo, které převážejí přes pákistánské území, zvláštní daň.

Rozhodnutí branných výborů Kongresu zmrazit Pákistánu značnou část vojenské pomoci zřejmě Islámábád přiměje, aby svůj postoj k Washingtonu ještě přitvrdil.

 

Právě se děje

Další zprávy