Baku - Delegace Mezinárodního měnového fondu a Světové banky ve čtvrtek jednala v Baku s ázerbájdžánským ministrem financí Samirem Šarifovem.
Podle informací britského deníku The Financial Times se jednalo o možné půjčce ve výši čtyř miliard dolarů, ministr naopak tvrdí, že země má dostatek peněz.
Ať už to bylo jakkoliv, je víceméně jisté, že MMF přinejmenším některé z exportérů ropy zachraňovat bude muset.
"Jednání se týkalo dopadu nízkých cen ropy na ekonomiku země," oznámilo jen ministerstvo financí. Šarifov byl o něco sdílnější. "My jsme nikoho o úvěr nežádali, máme dostačující finanční rezervy. Mezinárodní instituce nepůjčují zemím s takovými zásobami hotovosti," řekl.
Již o víkendu mezi možnostmi, jak snížit deficit rozpočtu, zmínil vydání dluhopisů.
Ázerbájdžán během období cen ropy přes sto dolarů za barel vytvořil suverénní fond, ve kterém je 34,7 miliardy dolarů, tedy více než 60 procent HDP.
Na druhé straně hodnota jeho měny manatu klesla od konce prosince o 35 procent. Tehdy centrální banka přestala držet pevný kurz místní měny vůči dolaru. Při snaze co nejvíce zmírnit pád měny utratila skoro polovinu svých rezerv.
Pád kurzu zvýšil ceny chleba
Guvernér centrální banky Elman Rustamov prohlásil, že saldo obchodní bilance za loňský rok bylo "prakticky na nule" oproti přebytku ve výši 17 miliard dolarů v roce 2014.
Ratingová agentura Moody’s koncem ledna oznámila, že letos očekává deficit rozpočtu ve výši 505 procent.
Nebylo divu, ropa a plyn tvoří 95 procent exportu této kavkazské republiky. Pád kurzu ale vyvolal také růst cen chleba a dalších základních potravin, nemluvě třeba o spotřební elektronice.
Na několika místech došlo k demonstracím proti zdražování, ty byly ovšem rychle potlačeny a policie pozatýkala místní opozičníky. Ti s tím podle všeho ale neměli nic společného, tudíž spontánní protesty mohou vypuknout v zásadě kdykoliv.
Mise pracovníků Mezinárodního měnového fondu bude trvat do 4. února a podle zdrojů deníku The Financial Times není vůbec jasné, jestli země nakonec o úvěr požádá, nebo nikoliv.
Brazílie a další
Jasné je, že Ázerbájdžán nebude jediným ropným státem, který se dostane do hledáčku MMF a Světové banky.
Dalším takovým je Brazílie, která se dostala do nejhorší recese za více než století. Propad cen ropy znásobil výdaje na organizaci mistrovství světa ve fotbale a letošní letní olympiády. Jak ukazuje obří skandál okolo státní ropné firmy Petrobras, značná část zisků v tučných dobách mizela v kapsách zkorumpovaných úředníků a manažerů.
Zdroje ze Světové banky tvrdí, že další ohroženou zemí je Ekvádor. Notorickým případem je také Venezuela, která v dobách vlády prezidenta Huga Cháveze zisky z ropy rozdávala ve formě sociálních dávek. Nyní zvažuje obrátit se na MMF, jejíž zaměstnance nechal Chávez před 10 lety vyhostit.
Světová banka odhaduje, že průměrná cena ropy bude letos na úrovni 37 dolarů za barel. Jistou nadějí pro vývozce ropy je včerejší vývoj na trzích. Cena ropy stoupla k 36 dolarům poté, co se letos dostala i pod hranici 30 dolarů. Příčinou bylo oznámení ruského ministra energetiky Alexandra Novaka, který prohlásil, že Saúdská Arábie navrhla dohodu o snížení celkové těžby o pět procent.
Nikdo další, včetně Rijádu, tuto zprávu nepotvrdil. Rusko přitom dosud odmítalo, že by svou těžbu mohlo snížit. Příjmy z prodeje ropy a plynu tvoří více než polovinu jeho rozpočtu.
