Ostrov z plastů leží tisíce kilometrů daleko od civilizace. Ráj, který člověk zamořil odpadem

Zahraničí Zahraničí
4. 12. 2016 9:50
Korálový ostrov Midway, patřící Spojeným státům, leží v severním Tichém oceánu mezi americkým a asijským kontinentem. Už desítky let je obývaný převážně ptáky a nejbližší lidé žijí tisíce kilometrů daleko. Přesto k jeho břehům každý den připlouvají plasty, které lidé produkují. Pláže jsou plné PET lahví či plastových obalů a útroby albatrosů obsahují víčka od limonád, která si ptáci pletou s potravou.
Foto: Repro YouTube

Washington – Jedna z největších skládek odpadu na světě se nachází tisíce kilometrů od místa, kde žijí lidé. V severní části Tichého oceánu leží korálový ostrov Midway, jehož břehy omývají plastové obaly. A to i přes to, že je obývaný především albatrosy a jinými druhy ptáků.

Ostrov o rozloze pouhých 6,2 kilometru čtverečních přitom patří do druhé největší chráněné mořské rezervace na světě, kterou letos v srpnu vytvořil americký prezident Barack Obama. Nyní, zhruba o tři měsíce později, ho navštívili reportéři CNN, aby zjistili, že rezervace je zamořená plastovým odpadem.

Místo, které se nachází daleko od civilizace, je civilizací zasaženo v nejhorším smyslu slova.

Lidé na ostrově nežijí už desítky let. Jeho pláže přesto lemují zbytky výdobytků moderního světa. V písku leží hlavy plastových figurín z výloh obchodních domů, PET lahve, zbytek deštníku nebo celá bota.

Na ostrově se tvoří skládka, která čeká na odvezení. Jeho čištění nemá konce. Odpadky plují oceánem a krouží kolem ostrova třeba i desítky let, než se dostanou k jeho břehům.

Mikroplasty končí v našem jídelníčku

Ostrov je domovem největší kolonie albatrosů na světě. V tomto období se jejich mláďata učí létat, aby si v moři dokázala sama obstarat potravu. Místo ryb však často chytí kus plastu. Dokazuje to pohled na mrtvé ptáky, jejichž břicha jsou plná víček od lahví.

Plasty v útrobách mořských ptáků.
Plasty v útrobách mořských ptáků. | Foto: YouTube

"Když pták zemře, postupně všechno zmizí. Peří, maso i kosti. Jen tohle zůstane," ukazuje pracovník rezervace Matthew Brown na víčka od coly, která právě vyňal z otevřeného břicha uhynulého albatrosa.

Ještě větší problém je však běžnému oku neviditelný. Zatímco lahve od limonád, šamponů nebo jiné obaly připlouvají ke břehům desítky let, vlny a písek zamořují mikroplasty, které nejsou na první pohled viditelné.

Vznikají rozkladem plastů, jenž trvá desítky let. Živí se jimi ryby a vlastně všichni mořští živočichové. Jednotlivé částečky na sebe lepí chemikálie a toxické látky, jako jsou například pesticidy. Jsou velmi nebezpečné, protože snižují imunitu a reprodukční schopnosti ryb. Ryby s mikroplasty v útrobách se pak často dostanou i na naše talíře. Jak jsou škodlivé pro lidi, ovšem vědci doposud nevědí.

Přístup na ostrov je omezený federálními zákony a úřady se ho snaží vyčistit. Každý den však po moři připluje nová várka odpadu.

Aby se přísun plastů do světového oceánu snížil, jepodle mnohých odborníků potřeba, aby své návyky změnilo sedm miliard lidí. Podle průzkumu vydaného v časopisu Science jsou největšími producenty plastového odpadu Filipínci, Vietnamci, Číňané a Indonésané.

 

Právě se děje

Další zprávy