New York - Srbsko může poslat k Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu (ICJ) žádost o přezkoumání vzniku samostatného Kosova.

Záměr balkánské země schválilo na podvečerním jednání Valné shromáždění OSN. Pro žádost Srbska hlasovalo sedmasedmdesát členů shromáždění, proti bylo šest. Hned 74 zástupců zemí světa se ale hlasování zdrželo, byli mezi nimi i Češi.

Ze členských zemí Evropské unie se na stranu Srbska postavili delegáti Slovenska, Řecka, Kypru, Španělska a také Rumunska. Ostatní země se zdržely.

Verdikt může padnout až za dva roky

"Nezávislost Kosova je nezvratitelná," je přesvědčena americká velvyslankyně při OSN Rosemary DiCarlo. Podle ní je žádost Srbska neopodstatněná.

Britský ambasador John Sawyers vyjádřil ICJ plnou podporu, jedním dechem ale dodal, že tento postoj neznamená, že by Londýn zastával stejný názor jako politici z Bělehradu. "Důvody srbské žádosti jsou především politické, nikoliv právní."

Srbský ministr zahraničí Vuk Jeremič něco takového odmítá. "Nechceme dostat státy do situace, kdy se rozhodují pouze pro náš, nebo něčí názor. Proto žádáme, aby věc projednal Mezinárodní soudní dvůr," zdůvodnil předložení žádosti. A tvrdí, že rozhodnutí haagského soudu by mělo zmenšit napětí v oblasti.

Haag ovšem nerozhodne během několika dní. Konečný verdikt může podle agentury Reuters zaznít až za dva roky.

Pochybnosti o Kosovu trvají už měsíce

Vznik samostatného Kosova se datuje na 17. února 2008, kdy Priština jednostranně vyhlásila nezávislost na Srbsku.

Jako samostatný stát ho sice uznávají čtyři desítky zemí (včetně Česka), má vlastní vlajku i armádu, jeho status ale není právně dořešený. V zemi působí mise EU i vojska NATO, která tu dohlíží nad etnickým smírem po občanské válce v roce 1999.

Srbsko nikdy vznik Kosova neuznalo, na jeho stranu se postavilo třeba i Rusko.