Ženeva - Mezinárodní Výbor pro lidská práva zkritizoval situaci romské menšiny v Maďarsku. Tvrdí, že Romové jsou obětí rasové diskriminace a špatného zacházení především ze strany maďarské policie.
Výbor pro lidská práva, který dohlíží na dodržování Mezinárodního paktu pro lidská a občanská práva ve 140 státech včetně ČR, je volně spjat s orgány OSN.
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva zase opakovaně upozornila na diskriminaci romských žáků v českých školách.
Podle dokumentu, který výbor připravil k situaci v Maďarsku, jsou zdejší Romové cíleně mediálně osočováni známými osobnostmi z veřejného života, sdělovacími prostředky a členy radikální polovojenské Maďarské gardy, jejímž hlavním cílem je změna politického režimu v zemi.
Podle člena výboru Michaela O'Flahertyho představují Romové v Maďarsku silnou menšinu a čelí rozšířeným "předsudkům a diskriminaci".
Výbor kritizoval také fakt, že maďarský ústavní soud přijímá příliš zeširoka základní právo na svobodu vyjadřování, což neumožňuje trestat nenávistné projevy proti celým skupinám obyvatelstva. Výbor proto Maďarsko vyzval k tomu, aby sjednalo nápravu.
Výbor pro lidská práva je orgánem nezávislých expertů, který dohlíží na dodržování Mezinárodního paktu o občanských a politických právech z roku 1976. Každý stát, který k tomuto paktu přistoupil, předkládá pravidelné zprávy o naplňování příslušných práv. Výbor zprávy jednotlivých států projednává a následně se k nim vyjadřuje formou doporučení.
Mezinárodní pakt o občanských a politických právech vstoupil v platnost 23. března 1976 a tímto dnem vstoupil v platnost také pro Československou socialistickou republiku.
Výbor pro lidská práva má 18 členů, nezávislých expertů, kteří jsou voleni na čtyřleté období na základě své odbornosti. Výbor se schází třikrát ročně, a to v New Yorku nebo v Ženevě.
OSN kritizuje také situaci v Česku
Podle březnové zprávy vysoké komisařky OSN pro lidská práva Navi Pillayové trpí diskriminací také Romové v Česku, na Slovensku a v Itálii.
Komisařka situaci komentovala také v textu, který zveřejnila v říjnu. Reagovala v něm zejména na vystěhovávání Romů z Francie, několikrát se ale vyjádřila také k České republice.
"Výbor, který dohlíží na dodržování mezinárodní Úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace, upozornil, že k nucenému vystěhování a segregaci Romů dochází i v dalších zemích - Bulharsku, České republice, Řecku, Itálii, Litvě, Rumunsku a na Slovensku," uvedla Pillayová.
"V některých státech mají Romové omezený přístup k lékařské péči a jiným službám, protože jim chybí doklady totožnosti. Evropský soud pro lidská práva v nedávné době shledal, že Česká republika a Řecko a některé evropské státy mimo EU porušují své právní závazky ohledně zacházení s romskými dětmi ve školách."
