Kyjev - Strany bývalé "oranžové koalice" prezidenta Viktora Juščenka a Julie Tymošenkové na dnešním zasedání ukrajinského parlamentu podepíší dohodu o vytvoření vlády. Informuje o tom agentura Reuters.
"Demokratický tým má všechny důvody reformovat veškeré sektory života občanů tak, aby cítili jasné změny," řekla podle BBC Julia Tymošenková, která se podle všeho stane příští ukrajinskou premiérkou.
ČTĚTE VÍCE: Jak ohnivá Julia oslňuje Ukrajince. Pokaždé znovu
Podle prezidenta Juščenka nelze ztrácet čas. Prioritami budoucího kabinetu má být zvýšení životního standardu Ukrajinců a boj proti korupci.
Nová vláda nahradí administrativu vedenou Viktorem Janukovyčem. Jeho Strana regionů sice ve volbách 30. září vyhrála, nepodařilo se jí ale získat parlamentní většinu. Tu drží s 228 křesly právě Blok Julie Tymošenkové a Juščenkova Naše Ukrajina.
Janukovyč má 175 křesel, zbylé strany 47. Celkem v parlamentu zasedá 450 poslanců.
Tymošenková se stala premiérkou již po Oranžové revoluci na konci roku 2004, která do prezidentského křesla vynesla právě Viktora Juščenka. Ten ji ale po sedmi měsících z funkce odvolal.
Viktor Juščenko
I když je "prozápadní", narodil se v roce 1954 paradoxně na východě Ukrajiny. Ovšem v zemědělské oblasti Sumy, která leží na severovýchodě u hranic Ruska se mluví ukrajinsky. Po studiu na univerzitě začal působit jako vesnický účetní, ale v sovětském bankovním systému rychle stoupal nahoru. V roce 1993 už za nezávislé Ukrajiny se stal šéfem Národní banky. Pod jeho vedením se systém dostal z hyperinflace a zavedl docela stabilní měnu - hřivny. V roce 1998 se během vlády prezidenta Kučmy stal premiérem. Jenže na rozdíl od Kučmy, kterého lidé neměli rádi, jeho popularita stoupala. Povedlo se mu zařídit, aby platy státních zaměstnanců a penze byly vypláceny včas. Rozpory mezi ním a prezidentem rostly, opozice jej žádala, aby se stal jejím vůdcem. On však oficiálně zůstával na straně prezidenta až do roku 2001, kdy jej Kučma z funkce odstranil. Poté se tedy opravdu stal vůdcem opozice. Během prezidentských voleb proti Viktoru Janukovyčovi sice prohrál, ale po stížnosti na nespravedlivé volby se po tzv. "oranžové revoluci" dostal do čela země. Poté začala jeho popularita opět klesat.
Julia Tymošenková:
Narodila se v roce 1960 v Dněpropetrovsku v rusky mluvící části východní Ukrajiny. Vystudovala ekonomiku a kybernetiku, napsala nejméně 50 vědeckých prací. Přezdívá se jí "plynová princezna" kvůli jejímu atraktivnímu vzhledu a také pro své aktivity v plynárenském průmyslu. Své voliče získává voláním po sociální spravedlnosti. Brojí proti bohatým podnikatelům. V roce 2001 byla obviněna z machinací při obchodu s plynem v 90. letech, Tymošenková je však považovala za politicky zabarvené. Soud ji později zbavil veškerých obvinění. Do povědomí se opět dostala během tzv. "oranžové revoluce". Stala se premiérkou oranžové vlády Viktora Juščenka. Snažila se zprůhlednit privatizaci, ale tím odehnala zahraniční investory. Po osmi měsících byla prezidentem zbavena funkce. Během sporů mezi Juščenkem a Janukovyčem byla hlavní silou, která prezidenta přesvědčila, aby rozpustil parlament a vyhlásil předčasné volby.
Viktor Janukovyč
Narodil se v 1950 v oblasti Donbass na východě země. Z obtloustlého a hrubého muže se za pomoci amerických poradců proměnil na schopného řečníka, který dokáže zaujmout davy. Je populární hlavně na východě země a na poloostrově Krym. Během svého problémového mládí byl dvakrát zatčen. Za krádež a za napadení. Jeho zástupci to však popírají, nikdy se o těchto případech nenašly žádné dokumenty. Svou kariéru začal v těžební společnosti, získal doktorát z ekonomie a stal se guvernérem Doněcké oblasti. Za vlády Leonida Kučmy mezi léty 2002 a 2004 se stal premiérem. Jeho příznivci v něm vidí schopného manažera, který dokáže udržet stabilitu. Kandidoval v roce 2004 v prezidentských volbách. Podporovalo jej Rusko a po volbách se prohlásil za vítěze. Pak ovšem přišla "oranžová revoluce" a Nejvyšší soud uznal volby za neplatné a vyhlásil nové, ve kterých vyhrál jeho rival Juščenko. V parlamentních volbách v roce 2006 však vyhrála jeho strana a on se stal premiérem. Od té doby si zajistil kontrolu nad ekonomikou a získal klíčové rezorty.
